Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Petr Hloušek, Právo

Fígl, jak se vyhnout odškodňování, by mohl být vládě k ničemu, upozorňuje právník

Kabinet premiéra Andreje Babiše by u soudů nemusel uspět se svým právnickým manévrem, kterým změnil protikoronavirová opatření z původního usnesení vlády podle krizového zákona na opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Chce se tak vyhnout povinnosti vyplácet odškodnění. Soudy už ale v minulosti několikrát aplikovaly krizový zákon i na opatření, která nezavedla vláda, připomněl pro Novinky právník Zbyšek Kordač z kanceláře Weinhold Legal.

Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Petr Hloušek, Právo
Fígl, jak se vyhnout odškodňování, by mohl být vládě k ničemu, upozorňuje právník

Zákon o ochraně veřejného zdraví, o který se nyní při zavádění protikoronavirových opatření opírá ministerstvo zdravotnictví, neobsahuje ustanovení o náhradě škody. Zato ustanovení paragrafu 36 krizového zákona, na který se opatření vlády odkazovala původně, odškodnění obsahuje.

„Soudy již v minulosti několikrát aplikovaly ustanovení paragrafu 36 krizového zákona na akty přijaté jinými orgány než vládou, a to orgány místní samosprávy či povodňovými komisemi. Tyto akty mají se současnou situací společné to, že byly učiněny zaprvé za situace vyhlášeného nouzového stavu a zadruhé k boji proti nebezpečí, kvůli kterému byl nouzový stav vyhlášen, například povodně v roce 2002,“ řekl Novinkám Kordač.

„Navíc ministerstvo zdravotnictví je orgánem krizového řízení ve smyslu krizového zákona, stejně jako jimi jsou orgány místní samosprávy a vláda,“ připomněl právník.

Rozhodující slovo může mít až Ústavní soud

Podle něj bude změna postupu vlády zkouškou pro obecné soudy, které budou muset zvolit, zda při rozhodování upřednostní obsah, nebo formu. „Pokud by preferovaly obsah, měly by dojít k závěru, že stejné opatření by mělo vyvolávat stejné účinky bez ohledu na to, jaký právní předpis je formálně citován v jeho preambuli. V takovém případě by přiznaly náhradu škody i za opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví. Pokud by se ubíraly opačným směrem, došly by k závěru, že stát má nahradit jen tu škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s opatřeními vlády,“ uvedl Kordač s tím, že druhý uvedený přístup by byl podle jeho názoru přehnaně formalistický.

„Jako pojistka proti přehnaně formalistickému rozhodování obecných soudů však v řadě případů v minulosti posloužil Ústavní soud,“ připomněl právník a nevyloučil, že postižené subjekty uplatňující škody vzniklé v důsledku opatření ministerstva zdravotnictví budou nuceny hledat zastání až u Ústavního soudu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků