Článek
Jedna taková poprava se udála v Živohošti, o život přišlo sedm mladých mužů. Podle dochovaných unikátních fotografií přímo z popravy, které pořídil místní farář Josef Semrád, se podařilo sestavit mozaiku tragického příběhu.
Hrozba Lidicemi
„V Živohošti pod kostelíkem byl klíčový přívoz a brod na komunikaci Neveklov–Dobříš. Tam při květnové revoluci místní provedli sabotáž a uvolnili prám, aby nacisté nemohli přívoz použít,“ popsal Právu začátek smutného konce války ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl.
Muži před popravou na zahradě jednoho ze statků v Živohošti.
Nacisté se za sabotáž chtěli místním lidem pomstít a jejich asi třicetičlenné komando vtrhlo do Živohošti.
Ze sousední Záborné Lhoty se na pomoc Živohošťským vypravilo sedm mužů vyzbrojených jen loveckými puškami. „Netušili, že mají proti sobě dobře vyzbrojené komando, které skupinu hned zajalo pod pohrůžkou, že když se nevzdají, srovnají Němci Živohošť i sousední Chotilsko se zemí, že je potká stejný osud jako Lidice,“ vyprávěl ředitel Velfl.
Komando míří na skupinu mužů.
Muži se vzdali a odevzdali své flinty. Němci je přivedli na zahradu jednoho zdejšího statku. „Popravčí četa na ně zamířila, první střelu podle pamětníků údajně vypálili do vzduchu, aby muže ještě psychicky víc ničili, a druhou ránu už pálili do nich,“ líčil Velfl.
Československo osvobozovali Ukrajinci, připomněl velvyslanec
Z celé popravy se dochovalo 12 originálů fotografií, které má příbramské muzeum. „Fotil to páter Semrád a jsou dvě teorie – buď odněkud tajně, někde schovaný, ale vzhledem k tehdejším technickým možnostem to bylo spíš z donucení. Asi ho k tomu Němci přiměli,“ odhadoval Velfl. Brzy po válce farář zemřel, fotografie ale ještě stihl předat regionálnímu spisovateli Bohumilu Škorpilovi, který dal snímky do muzea.
Bidly do Vltavy
Na fotkách je patrné, že nacisté přivedli muže na zahradu usedlosti, tam je postavili do řady, muži přitom nebyli spoutaní. Na dalším snímku komando na ještě stojící muže míří.
Mrtví muži na zahradě jednoho z domů v Živohošti.
„Pak je fotka, kde už muži leží na zemi a esesáci ještě stojí v palebné pozici. Na další fotce je vidět, jak esesáci tahají těla dírou v plotě ven směrem k vodě a tam je strkají bidly do Vltavy, a je vidět, že kromě rány po střele jsou těla zohavená dalšími ranami nejspíš od pažeb. Přitom to byli všechno mladí muži, nejstaršímu bylo 41, ostatním kolem dvaceti,“ dokládal hrůzy posledních válečných dnů ředitel Velfl.
Esesáci vytáhli těla dírou v plotě a následně je bidly strkali do Vltavy.
V čele komanda nacistů byl podle něj teprve 21letý velitel SS Günther Balnow. Místo vraždy sedmi mužů i původní břehy Vltavy i se statkem jsou nyní hluboko pod hladinou řeky.
O těchto událostech pojednává mimo jiné expozice Hornického muzea Příbram situovaná v jeho pobočce v Muzeu Vltavy v Chotilsku. Posledním dnům druhé světové války se věnuje také výstava v další pobočce muzea v Lešeticích u Příbrami.