Hlavní obsah

Elektrické letadélko se poměřilo s Kašparovým blériotem

Přesně 109 let poté, co aviatik Jan Kašpar přeletěl ve svém letadle Blériot z Pardubic do pražské Chuchle a otevřel tak historii českého letectví, vzlétlo ve středu před polednem z polního letiště pod Kunětickou horou u Pardubic elektrické letadélko Phoenix a vydalo se také směrem na Prahu. Na letišti Točná přistálo zhruba o hodinu později.

Elektrické letadélko se poměřilo s Kašparovým blériotem

Zorganizováním letu stroje Phoenix vzdala Společnost Jana Kašpara hold odkazu prvního českého aviatika. Ten zemřel v roce v roce 1927 v chudobě - pod vlivem duševní nemoci spáchal sebevraždu.

„Nejde tu trasu zkopírovat úplně přesně. Předpokládám, že Kašpar se navigoval podle Labe. My si tu cestu malinko změníme. Poletíme sice zpočátku podle Labe, ale pak poletím na Kolín, Říčany a pak na Točnou,“ řekl Právu krátce před startem pilot Martin Štěpánek.

Spokojen byl s podmínkami letu. „Vítr fouká parádní. Samozřejmě by bylo lepší bezvětří, ale ani tento směr z boku, ani síla větru nás neomezují. Nemám rád protivítr, ten nám ubírá vzdálenost, kterou doletíme,“ podotkl Štěpánek.

Elektrické letadlo Phoenix
Stroj pochází z výroby českého konsorcia Pure flight solution. Jde o dvoumístný dolnoplošník s konstrukcí z uhlíkových vláken. Jeho pohon zajišťuje baterie s kapacitou 35 kWh, motor má výkon 60 kW a stroj s ním dosahuje cestovní rychlosti mezi 160 a 200 km/h. Letoun je 6,5 metru dlouhý. Jeho šířka je variabilní, má totiž vyměnitelná křídla s rozpětím 11 nebo 15 metrů. Existuje také benzínová verze letadla. Elektrickou variantu označují konstruktéři jako ΦNIX s použitím řeckého písmena Φ, které ve fyzice označuje veličinu elektrického potenciálu.

Elektrický letoun Phoenix je v podstatě větroň doplněný elektromotorem, který na jedno nabití zvládne až 350 kilometrů. Štěpánek neměl sebemenší obavy, že by na tři baterie v letadle nedoletěl.

„Je to hrozně hodný letadlo. Tím, že má dlouhá křídla, se chová spíš jako motorový kluzák. Můžeme využít stoupavých proudů, té nejčistší energie, a třeba i vypnout motor. Ale dvě a půl hodiny letu s rezervou vydrží,“ pochvaloval si pilot, který se na vývoji phoenixu spolupodílel i jako konstruktér.

Aviatik Kašpar trasu Pardubice–Praha absolvoval za 92 minut a směr si pohodlně kontroloval z výšky nějakých osmi set metrů, Štěpánek musel dodržovat pravidla letového provozu a určený koridor, přestože letecká doprava nad Českem je v těchto dnech stále minimální.

Pilot Martin Štěpánek se strojem Phoenix

Foto: Zdeněk Seiner, Právo

Kolem poledne letadlo bez problémů přistálo. Pochopitelně to nebylo na dostihovém závodišti v Chuchli, které kvůli ohradám pro koně a desítkám staveb už neumožňuje letecký provoz.

Kašpara v Chuchli vítaly nadšené davy, na letišti v Točné u Prahy bylo přistání vysloveně privátní.

„Užili jsme si to. Všechno probíhalo naprosto podle plánu, letěli jsme zhruba 120-130 km/h,“ popsal let Novinkám pilot. Sám ho bral nejen jako poctu Janu Kašparovi. „My jsme chtěli ukázat, že Česká republika je pořád na špičce, že pořád jsou tady lidi, kteří dokážou i přes počáteční komplikace něco dotáhnout,“ doplnil.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků