Hlavní obsah
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Foto: Milan Malíček, Právo

Dušek: Jsme v bodě zlomu, na experimenty není prostor

Současná data ukazují, že brždění epidemie bude trvat týdny. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se nyní Česko nachází ve zranitelném bodu zlomu, a proto je důležité, aby lidé striktně dodržovali protiepidemická opatření. V rozhovoru pro Novinky se také pokusil vysvětlit, jak se Česko stalo „premiantem“ ve zvládání epidemie koronaviru. Případná pochybení v létě podle něj má prošetřit nově vznikající expertní tým ministerstva zdravotnictví.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Foto: Milan Malíček, Právo
Dušek: Jsme v bodě zlomu, na experimenty není prostor

Kde se v Česku stala chyba? Komu a čemu „vděčíme“ za současnou situaci a čísla, která máme?

Šíření epidemie je přírodní proces, který se samozřejmě očekával. O tom, že na podzim, kdy je období respiračních onemocnění, dojde k nárůstu, nebylo pochyb. Nikdo přesně ale nevěděl kdy a jak. V řadě států teď probíhá podobný vývoj, který jsme pozorovali i u nás. Uvidíme také po delší době, jakou bude mít šíření epidemie v jiných státech dynamiku. Dovolím si spekulovat, že mnohde hodně podobnou. V Česku to přišlo jen dřív.

Proč?

Nejsem člověk, který by měl v tuto chvíli právo zkoumat důvody naší situace. To může mít spoustu důvodů a zcela jistě to nebude úplně jednoduché vysvětlení. Proto vítám, že pan ministr chce postavit expertní panel, který by se podíval na manažerské nastavení odborných skupin, posoudil by, kdo co dělal, a vyšlo by z toho nějaké kritické ponaučení. Předpokládám tedy, že dojde k expertnímu šetření, z něhož vzejde výsledek.

Musíme se připravit na budoucnost, protože šíření viru se nezastaví. To, že to teď utlumíme, neznamená, že virus zmizí.

Tvrdíte, že se opětovné udeření epidemie dalo čekat, protože je to přírodní proces. Něco jste museli o prázdninách předpovídat, co přesně ukazovala data?

Pokud jde o data, tak v první části léta ukazovala významné klastry, ale bylo tam vidět, že kapacita trasování a krajských hygienických stanic je dostatečná na to, aby zvládla i významnější epidemii lokálního až regionálního charakteru. Ke konci léta rostly nárůsty a bylo jasné, že na podzim s rozvolněním kontaktů a návratem dospělé populace do jiného stylu života, dojde k dalším nárůstům, protože je to období respiračních onemocnění. Bylo tehdy ale vidět, že hygienické stanice zvládají.

Větší riziko komunitního šíření bylo poprvé z KHS hlášeno až na samotném konci léta, počátku září. To, co mě zajímá na analýze, jež má udělat expertní tým, tak zda někde nedošlo ke špatnému čtení dat z regionů.

Proč jsme na tom tedy tak špatně a jsme na špičce žebříčků? Je to tím letním rozvolněním, nefunkčností systému nebo nedodržováním opatření?

Opět si dovolím podotknout, že mezinárodní srovnání musíme dělat až s odstupem času, každý stát je v šíření epidemie v jiné časové pozici, v jiné fázi. Já osobně to cítím tak, že faktorů bude víc. Jedním z nich je určitě i to, že podprahová nálož viru v populaci se vytvářela delší dobu při absolutním rozvolnění, může to být nedokonalé trasování rizikových kontaktů, nedodržování opatření apod.

Zatím to ještě na vítězství není.
Ladislav Dušek

Kde přesně se Česko v rámci epidemie nachází? Víme, že se nenaplňují nejčernější scénáře o počtech nakažených ani kolapsu nemocnic, znamená to ale, že máme vyhráno?

Teď se nacházíme v jakémsi bodě zlomu. Ten velmi nebezpečný a rizikový vývoj, který nastal na začátku října, což byl začátek oněch rekordních nárůstů, se zastavil. Dokonce mírně začíná klesat. Jsme tedy v bodě zlomu, který je ale velmi zranitelný a nejistý. Nemáme prostor pro experimenty, naopak máme prostor pro co nejdůraznější dodržování opatření.

Virus nezastaví žádné razítko či samotné opatření. Virus zpomalí lidé sami. Pokud bude větší počet zaměstnavatelů připravovat svým zaměstnancům podmínky pro home office a každý se pokusí minimalizovat sociální kontakty, tak máme obrovskou šanci tu vlnu výrazně zpomalit. Tak jako jsme měli šanci po celou dobu. Když to nebudeme dělat, tak je jedno, jaké opatření máme na papíře. Zatím to ještě na vítězství není.

Ve středu před poslanci i v pátek z vašich úst zaznělo, že při současných číslech a ochotě dodržovat opatření budeme brzdit celý listopad a o rozvolnění se mluvit nedá další minimálně tři týdny. Naznačují dlouhodobější data, jak bychom na tom mohli být okolo Vánoc?

To je otázka na odborníky, kteří nastavují opatření. Tak jak teď data vypadají, tak spíše naplňují scénář pomalého brždění, což není dobrá zpráva. I reprodukční číslo 1 je nedostatečné pro dlouhodobou udržitelnost. Pokud mají opatření ještě dále nějakým způsobem snížit hodnotu reprodukčního čísla, tak musí být opravdu striktně dodržována.

Tak jak ta data zatím vypadají, tak půjde o pomalé brždění a je to o týdnech.

Jsou na další snížení dostatečná, nebo by bylo potřeba zpřísnit?

Potenciál mají, ale musí být co nejstriktněji dodržována. Určitě je to ale otázka týdnů, nikoliv dnů.

Na tiskových konferencích opakujete, že číslo R sice klesá, ale důležitější jsou například data o počtu hospitalizovaných. Jakou vypovídající hodnotu tedy přesně v současnosti reprodukční číslo má?

Právě teď má velkou vypovídací hodnotu. Je pozitivní zprávou, že opatření ho dokázala sundat z 1,5 na 1, ale to musí pokračovat. Při tomto množství nakažených je hodnota jedna udržování, které není dlouhodobě absolutně snesitelné. To snižování tedy musí pokračovat.

Reflektujete při výpočtu čísla R také to, že máme fronty testovacích vzorků a dlouhé čekací lhůty na testy? Pokud ne, to číslo nebude asi úplně odrážet realitu, je to tak?

My to číslo nevidíme, odhadujeme ho. A odhad je závislý na tom, jaká data nám jsou reportována či jaké je právě zpoždění v testování. Ale teď se situace s trasováním dramaticky zlepšila, data jasně vidíme, téměř stoprocentně, a to jsou pozitivní faktory. Stále je to ale odhad, který musíme počítat s nějakým intervalem spolehlivosti. I proto používáme hospitalizace, protože to jsou přesnější data, ze kterých, bohužel ovšem zpětně, můžete usoudit na to, jak vypadala nálož před deseti dny.

Jaká v současnosti může být virová nálož či promořenost v populaci?

Počet nakažených může být až třikrát či čtyřikrát větší než počet diagnostikovaných. Je to modelový odhad, který ale potvrzují různé modely.

S tím souvisí i podíl pozitivně denně diagnostikovaných na počtu provedených testů, který je velký, pohybujeme se nad 30 procenty. Testovací kapacity se pohybují okolo 52 tisíc vzorků, ale děláme v průměru denně nějakých 40 tisíc testů. Proč nejdeme do toho maxima, když je očividně v populaci obrovská nálož a pozitivních může být výrazně více?

Domnívám se, že v testování jsme srovnatelní s Evropou. Ačkoliv na to nejsem expert, a jde o můj laický názor, tak objem testů je dostatečný. Nejde jen o ty testy, musí se zohlednit i efektivita testování. Můžete mít obrovskou nálož testů, ale testovat úplně mimo cíl, který byste měl. Musí se to kombinovat s efektivním trasováním rizikových kontaktů.

Stále roste počet nakažených v rizikových skupinách, což jsou hlavně senioři. Ten podíl je nějakých 14 procent a roste. Děje se tak kvůli nefunkčním opatřením v sociálních zařízeních nebo je to prostě vlivem velkého množství viru v populaci, jak řekla Hospodářským novinám ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)?

Principiálně jsou ty důvody dva. Jednak se senioři nakažují v rámci komunitního přenosu a za druhé, v domovech seniorů se to šíří lavinově, jak jsou všichni pohromadě. Odráží se v tom ale i ta nálož v populaci.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků