Hlavní obsah
Marie Hájková ukazuje, jak jí kvůli stoupající spodní vodě popraskaly stěny v jednom z pokojů jejího rodinného domu v Kynšperku nad Ohří. Foto: Rudolf Voleman, Právo

Důlní voda ničí lidem v obci na Sokolovsku rodinné domy

Marie Hájková z Dolních Pochlovic v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku se těšila na spokojený život bezstarostné důchodkyně. Jenže před zhruba čtyřmi lety se jí začal její rodinný dům kvůli vzlínající vodě rozpadat před očima. Podobné problémy s technickým stavem domů mají na dvě desítky jejích sousedů, kteří žijí v blízkosti někdejšího hnědouhelného dolu Boží Požehnání.

Marie Hájková ukazuje, jak jí kvůli stoupající spodní vodě popraskaly stěny v jednom z pokojů jejího rodinného domu v Kynšperku nad Ohří. Foto: Rudolf Voleman, Právo
Důlní voda ničí lidem v obci na Sokolovsku rodinné domy

Poté, co se přestala z dolu čerpat voda, vystoupala hladina zhruba o 16 metrů. Kvůli spodní vodě zvlhly sklepy a voda vzlíná až do patra – řadě domů kvůli tomu popraskaly stěny.

„Nejdříve nám začal dům opadávat zvenku a pak se nám ta vlhkost pustila do sklepa a do místností. Zkušební vrt na zahradě domu zjistil, že stojíme na vodě. Byl tu statik a odhadce, a ten řekl, že je dům v tomto stavu neprodejný,“ říká paní Hájková, která v domě v Pochlovické ulici žije bezmála padesát let.

„Těšila jsem se s manželem na poklidný důchod, ale manžela sklátila vloni v prosinci rakovina a na obrovské starosti s domem jsem zůstala sama,“ stýská si seniorka, která si nyní nepřeje nic jiného, než aby stát dal její dům opět do pořádku.

Pavel Zima z Kynšperku nad Ohří má problémy se spodní vodou i v kotelně svého domu

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Permanentně mokrý sklep má poslední dva roky ve své prvorepublikové vile v Nádražní ulici také Pavel Zima. „Děti jsou pořád nemocné a doktorka říkala, že to může souviset s vlhkostí v domě,“ říká Zima a ukazuje na propadlou dlažbu u hrany domu.

Pan Zima se nemůže podle svých slov po všech dosavadních jednání zbavit pocitu, že jim všichni kompetentní lidé, jež mají věc na starosti, mažou pouze med kolem pusy.

Havlíček: vodu čerpáme

Poslankyně Karla Maříková z SPD kvůli problému interpelovala ve Sněmovně ministra průmyslu a obchodu (MPO) Karla Havlíčka (ANO). Podle něj s čerpáním důlní vody přestala už v roce 2011 Sokolovská uhelná. „Tato společnost neměla povinnost čerpání vody provozovat, neboť tedy neexistovalo žádné rozhodnutí správního orgánu ani nějaký právní důvod, na jejichž základě by byla stanovena povinnost čerpat vodu po ukončení těžby,“ uvedl v odpovědi poslankyni ministr.

Do roku 2015 mělo řešit následky hornické činnosti po hlubinné těžbě hnědého uhlí v Dolních Pochlovicích v Kynšperku Ministerstvo životního prostředí. „Od roku 2015 je právním nástupcem těžební společnosti náš, tedy rezortní podnik, Palivový kombinát Ústí,“ připomněl Havlíček s tím, že poté byl mezi zatopeným lomem a řekou Ohří vybudován odvodňovací, částečně zatrubněný příkop. „Od té doby by měla být hladina vody ustálená,“ poznamenal ministr.

Lidé: nepomáhá to

Jenže obyvatelé si začali stěžovat, že spodní voda poškozuje jejich domy. „Letos v červnu začaly monitorovací vrty u poškozených nemovitostí. Na základě výsledků vrtů se zpracuje projektová dokumentace nutná pro stavební práce, které mají závady objektů odstranit,“ uvedla na dotaz Práva mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

Zkušební vrt na zahradě u rodinného domu Pavla Zimy v Kynšperku nad Ohří.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

„Problémy s dolem Boží Požehnání už řešíme asi čtyři roky,“ uvedl starosta Kynšperku nad Ohří Tomáš Svoboda (ČSSD). „Z poslední schůzky vyplynulo, že se připravuje metoda, která by jednotlivé domy odizolovala. V podstatě to tkví v tom, že by injektáží vybudovali okolo domu vanu,“ pokračoval Svoboda s tím, že na každý dům vychází aplikace nové metody na zhruba 300 tisíc korun.

„Studii proveditelnosti oprav z letošního srpna nyní znalecky posuzují odborníci ze Stavební fakulty Českého vysokého učení v technického. Výsledek by měl být znám do konce letošního roku, zahájení oprav se předpokládá v roce 2020,“ uvedla Filipová s tím, že již nyní jsou drobná poškození řešena finančními kompenzacemi či opravami.

Bez investic do nákupu zařízení by ročně znovučerpání vody z dolu stálo podle MPO až 3,5 milionu korun. „Opětovné vysušení zástavby by ale pravděpodobně vyvolalo další poškození nemovitostí,“ dodala mluvčí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků