Dovolená se bude počítat z odpracovaných hodin, ne dnů, schválili poslanci

„Zavádíme spravedlivější nárok na dovolenou, která se bude nově odvozovat od odpracovaných hodin, nikoli od odpracovaných dnů,” prohlásila ve Sněmovně před poslanci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Dovolená by se tak spojovala s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky, například v rámci sdíleného pracovního místa. Tato změna se týká všech zaměstnanců. Ovlivní především ty, kteří pracují v různých dnech různě dlouhou dobu (tzv. krátký a dlouhý týden) nebo během roku změní délku úvazku.

Zaměstnanci v Česku mají stále za rok nárok na čtyři týdny dovolené, státní zaměstnanci mají týdnů pět a i mnoho zaměstnanců soukromých firem má jeden týden navíc jako bonus. Učitelé mají nárok na osm týdnů dovolené.

V rámci novely zákona došlo i k zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. To spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem.

„Flexibilní formy práce pomohou rodičům s malými dětmi v návratu do práce po rodičovské dovolené nebo k udržení kontaktu se zaměstnavatelem během ní. Umožní zůstat v pracovním procesu i seniorům, kteří chtějí pracovat, ale již ne na plný úvazek, nebo osobám, které pečují o své blízké. Tato varianta je vhodná i pro studenty nebo absolventy, kteří díky ní mohou získat tolik potřebnou praxi nebo své první zaměstnání,” píše se v prohlášení resortu práce a sociálních věcí.

Novinka pomůže podle Maláčové i zaměstnavatelům. Ti si mohou určit, že se o jednu pracovní pozici podělí dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou, ale stejnou pracovní náplní. Tito zaměstnanci si pak sami budou moci rozvrhnout pracovní dobu podle toho, jak jim bude nejvíce vyhovovat.

V rámci změny zákona prošla i změna při výpočtu náhrady po pracovním úrazu. Doposud se při výpočtu tzv. renty, tedy náhrady za ztrátu na výdělku, počítalo s institutem tzv. stopvýdělku, kdy se od výdělku, který si postižený vydělal před pracovním úrazem, odečítala částka vypláceného invalidního důchodu a také částka, kterou si tento člověk vydělal těsně poté, co se z pracovní neschopnosti vrátil do zaměstnání.

„Tato částka byla mnohdy vyšší, než si tentýž člověk vydělal později, kdy často ze zdravotních důvodů přišel o lépe honorovanou práci a v novém zaměstnání si vydělal o několik tisíc korun méně,” upozornil na problém poslanec lidovců Vít Kaňkovský.

Při výpočtu renty mu i přesto byla odečítána mzda vydělaná těsně po ukončení pracovní neschopnosti. Důsledkem byla částka vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku o několik tisíc korun nižší.

V praxi to pak často vede k tomu, že tito lidé zůstávají v evidenci Úřadu práce nebo jsou nuceni pracovat nelegálně, což by se podle Kaňkovského nyní mělo změnit.