Hlavní obsah
 

Dispečer na Moravě zabránil katastrofě. Na poslední chvíli zastavil vlak před tornádem

Chybělo jen málo, aby se výčet tornádových škod na jižní Moravě z 24. června minulého roku nerozrostl o další položku s možnými oběťmi na životech. V ohrožení byla posádka a cestující vlaku EC 105 z polského Przemyslu do rakouského Grazu. Jeho jízda skončila v Hodoníně.

 
Dispečer na Moravě zabránil katastrofě. Na poslední chvíli zastavil vlak před tornádem

Za tím, že vlak nevjel plnou rychlostí do tornáda či do trosek, které živel rozmetal v kolejišti, stojí dispečeři, kteří odvedli správně svou práci. Ve střehu byl i strojvedoucí Marek Strmiska.

Hodinové zpoždění

V osudný den minulého roku měl Strmiska hodinové zpoždění a chvátal k cíli své cesty v Břeclavi.

V Hodoníně zářila na návěstidle zelená, když po zastávce u nástupiště sáhl po jízdním voliči a vydal se na další cestu. V tu chvíli se ozval dispečer centrálního dispečerského pracoviště v Přerově, aby vlak okamžitě zastavil.

„Teprve jsem se rozjížděl, ujel jsem asi padesát metrů, takže jsem zastavil hned,“ vzpomíná strojvedoucí.

„Traťový dispečer viděl signalizovanou poruchu zabezpečovacího zařízení. Proto se okamžitě spojil se strojvedoucím vlaku číslo 105 a nařídil mu zastavit ve stanici Hodonín. Sledoval situaci, zabezpečovací zařízení i kamerový systém a nedovolil jízdy vlaků do oblasti,“ popsal děj pohledem dispečerů mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Tornádo, jak je viděl strojvedoucí narychlo zastaveného expresu v Hodoníně.

Foto: Archiv Marka Strmisky, Právo

„Ve chvíli, kdy jsem se rozjížděl, viděl jsem před sebou bouřkovou temnotu. Už cestou jsem se díval na radaru na počasí. Byl jsem rozhodnutý nejet plnou rychlostí, volič jsem nastavil v Hodoníně na osmdesát kilometrů s tím, že rychlost podle situace přizpůsobím,“ řekl strojvedoucí, který do nejistoty nechtěl vjet maximální stošedesátkou.

Z Hodonína do Lužic vede pět kilometrů naprosto přímé trati, kde za normální situace vidí strojvedoucí veškeré dění před sebou. To ale v osudný den neplatilo. U Lužic byla jen temná hradba mraků, která se blížila k Hodonínu.

Pak Strmiska uviděl trychtýř tornáda, jak uhýbá od kolejí směrem do hodonínské části Bažantnice. Až v tu chvíli si uvědomil, čemu zastavení v Hodoníně zabránilo.

Strojvedoucí Marek Strmiska za řídícím pultem lokomotivy.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Vlak by vjel do Lužic, kde zhruba v tu samou dobu tornádo pustošilo nádraží a celé okolí. A kde chytilo autobus s cestujícími a přehodilo jej přes koleje vlečky bývalého dolu Mír. Nebýt příkazu zastavit, dostal by se do pekla.

A v nejhorším případě by vykolejil, protože na trať napadaly různé trosky. Dispečeři od zkázy uchránili i rychlík z Břeclavi.

„Traťovému dispečerovi, který organizoval dopravu ve stanici Břeclav, hlásila venkovní výpravčí silný vítr a kroupy. V té chvíli proto z Břeclavi nedovolil odjet ani vlaku InterPanter,“ dodal Gavenda.

Jak spoj EC, tak Interpanter už na trať mezi Břeclaví a Hodonínem nevyjely. Dispečeři pak měli spoustu práce, aby pro desítky cestujících zajistili náhradní dopravu.

I vzhledem k obtížně průjezdným silnicím to zabralo několik hodin.
Následovaly další informace o škodách.

„Po signalizaci poruch zabezpečovacího zařízení začaly od strojvedoucích chodit zprávy o výpadcích napětí trakčního vedení. Z integrovaného záchranného systému pak přišly první informace o překážkách na trati. Dispečer dění nejprve vyhodnotil jako velmi silnou bouři a začal řešit následky,“ uvedl Gavenda.

V první řadě se jednalo o bezpečnost a evakuaci cestujících, náhradní dopravu, následně o odklony dalších vlaků a obnovení provozu.

To se úsekem postiženým tornádem nouzově podařilo zajistit po odstranění trosek 29. června a v plném rozsahu až při změně jízdního řádu v prosinci.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků