Do armády už jen s vakcínou proti covidu

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové u rekrutů, kteří nastoupí 1. února, platí ještě přechodné období.

„Pokud se ve výjimečných případech z objektivních důvodů nestihne uchazeč naočkovat, bude mít možnost se naočkovat po přijetí do služebního poměru. Uchazeči jsou o podmínkách služby informováni předem,“ řekla Právu Dvořáková.

Vyhlášku o povinném očkování vybraných profesí – vojáků, policistů, hasičů nebo zdravotníků – a lidí nad 60 let připravila ještě Babišova vláda a má nabýt účinnosti od 1. března. Nový kabinet o tom, jak vyhlášku přepíše, zatím nerozhodl.

Vojáci patří mezi nejvíce proočkované profese proti covidu, v armádě je už více než 90 procent naočkovaných, ale přesto je mezi nimi stále řada těch, kteří povinné očkování odmítají, a podle Iniciativy 21 jich řada podepsala petici.

Vojáci mají povinnost se očkovat proti covidu i dalším nemocím, jako je žloutenka či cholera, při výjezdu do zahraničních misí nebo tehdy, když jsou v jednotkách, které drží pohotovost do sil NATO. „Nástup do služebního poměru v minulosti nebyl podmíněn očkováním, ale v současné době je služba vojáka podmíněna očkováním proti covidu,“ dodala Dvořáková.

Ačkoliv je o vstup do armády stále velký zájem, generální štáb v minulých letech snížil počet rekrutovaných nováčků ze dvou tisíc zhruba na polovinu. Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že bude chtít nábor znovu posílit. Ročně totiž v průměru odchází z armády 800 vojáků, jimž skončil kontrakt.

„Náčelník generálního štábu mi řekl, že mohou nábor urychlit, protože mají celou řadu uchazečů. A my bychom se chtěli znovu dostat na dva tisíce uchazečů ročně,“ řekla Černochová. Dodala, že každý nový voják stojí milion korun ročně, a proto bude nutné na ně v rozpočtu vyčlenit potřebné peníze.

Podle Černochové jde armáda s dobou a buduje nové virtuální náborové středisko, kde si zájemci budou moci domluvit videokonferenci s náborářem nebo se seznámit s online prezentací jednotlivých částí armády.

Podle Dvořákové loni armáda přijala 1228 nových vojáků z povolání, z toho přímo k vojenským jednotkám 712 osob a 516 studentů vojenských škol.

Zájemců se přihlásilo skoro šest tisíc. „Až 40 procent uchazečů vyřadí lékařské vyšetření a dalších 10 procent neuspěje při přezkoušení z fyzické zdatnosti,“ podotkla armádní mluvčí. Adepti armádního řemesla, kteří neuspějí ve fyzických testech (např. neudělají 38 sedů-lehů za minutu, 20 kliků za půl minuty a za 12 minut neuběhnou 2400 metrů), tak nemusí věšet hlavu, protože mohou trénovat a dostanou ještě dvě šance.

Armáda nabírala do všech základních pozic, jako je střelec nebo řidič, ale už delší dobu jí nejvíce chybějí řidiči s oprávněním skupiny C a elektrospecialisté. „Jejich získávání je náročné, protože se jedná o odbor­nosti, které jsou poptávané a nedostatkové nejen u ostatních ozbrojených složek, ale také v civilním sektoru,“ poznamenala Dvořáková.

Zájemcům nedostatkových profesí armáda nabízí leckdy tučné náborové příspěvky, které se pohybují od 60 do 250 tisíc korun. V současné době je v armádě kolem 23 tisíc příslušníků z povolání, další čtyři tisíce vojáků jsou v resortu obrany, u vojenské policie a vojenského zpravodajství. Z celkového počtu příslušníků armády je okolo 3700 vojákyň.