Hlavní obsah
Popelářské auto Foto: Profimedia.cz

Děti už nechtějí být popeláři, ale youtubery

Názory rodičů a dětí na jejich budoucí povolání se většinou diametrálně liší. Zatímco rodiče si představují své potomky v prestižních povoláních jako budoucí úspěšné lékaře či právníky, děti to vidí jinak.

Popelářské auto Foto: Profimedia.cz
Děti už nechtějí být popeláři, ale youtubery

Pokud se mohou samy rozhodovat, ovlivňují jejich představy zejména v raném věku osoby, které považují za autority. Dnes už nechtějí být popeláři či kosmonauty, ale učiteli a youtubery, s nimiž se setkávají ve videoklipech na internetu.

Slovo youtuber (vysl. jutuber) je odvozené od názvu internetového serveru YouTube, kde lidé šíří nejrůznější videa. Youtubeři, často mladí lidé, tam umisťují vlastní natočená videa, v nichž divákům radí nebo často jen něco komentují a ukazují. Řada youtuberů je i v tuzemsku mezi mládeží opravdovými hvězdami, sledují je statisíce lidí.

Obrovský vliv na rozhodování dětí mají už v předškolním věku televizní seriály a youtubeři
Helena Plechatá, pedagožka

„Děti už v předškolním věku řeší, co by chtěly dělat. Rozhodující je vliv autorit, například učitelek mateřské školy, ale hlavně rodičů, kteří dětem ukážou, třeba kde pracují,“ vysvětlila Právu pedagožka Helena Plechatá.

Takže v tomto věku podle ní nenajdete mezi dětmi, jako v minulých letech, mnoho budoucích popelářů, kominíků či kosmonautů, zato více učitelek mateřských škol. „Už v předškolním věku ovlivňuje rozhodování dětí i skutečnost, zda je povolání spojeno s hodně penězi nebo třeba s používáním velkého luxusního auta či bagru. Děti si musí svoji budoucnost spojit s něčím konkrétním, čemu v daném věku rozumí,“ uvedla.

Současně upozornila, že z pohledu dnešních dospělých některá povolání současné malé děti téměř neznají. Touha dětí být listonošem je dnes prakticky nulová, protože listonoši už moc do domácností nechodí. Naopak některé děti by se chtěly stát například cestovateli. „Obrovský vliv na rozhodování dětí mají už v předškolním věku televizní seriály a youtubeři, nejen tím, co říkají, ale i tím, jak se oblékají a co dělají,“ dodala Plechatá.

Rodiče často volí poradny

Rozhodnutí o vlastní budoucnosti ale ponechává na dětech jen čtvrtina rodičů. Stále více rodičů přichází poradit se o budoucnosti svých dětí s odborníky. „Zájem zejména u rodičů deváťáků je obrovský. Museli jsme vyčlenit speciální pracovnici orientovanou především na profesní orientaci,“ potvrdil Právu ředitel pedagogicko-psychologické poradny v Pardubicích Jiří Knoll.

Základem hledání nejlepšího uplatnění dítěte je jeho zájem a schopnosti. Ty odborníci v poradně ověřují nejen pohovorem, ale i speciálními testy. Pak následuje setkání i za účasti rodičů, kde mohou všichni vyslovit své představy a konfrontovat je s výsledky testů a poznatky expertů.

„Návrhy či doporučení nejsou konečné, když například studentovi nesedí střední škola či učňovské zařízení, které jsme mu doporučili, sejdeme se znovu a hledáme východiska,“ dodal Knoll.

Problémem při výběru je podle psychologů to, když rodiče promítají do budoucího povolání potomka své představy a nenaplněné ambice či se snaží uchovat tradici. Například děda byl doktor, já jsem doktor, doktorem budeš i ty, může slyšet potomek, který si představuje svůj život jako vysokohorský průvodce.

Největší prestiž mají lékaři

„Největším problémem jsou ale rodiče, kteří spojují budoucí povolání dítěte jen se zdrojem zisků a vysoké společenské prestiže. Kvůli budoucí sportovní či hudební kariéře dcery či syna podrobují nešťastníka roky vyčerpávajícím tréninkům, i když přitom hudbu či sport upřímně nesnáší,“ sdělila Právu socioterapeutka Marie Macháčková.

A názory odborníků potvrzují i průzkumy. Téměř čtvrtina rodičů (24 procent) by chtěla mít z dítěte lékaře, 11 procent právníka. Pro zhruba desetinu rodičů (9 procent) by dobrá volba byla, kdyby se dítě v dospělosti věnovalo učitelské profesi nebo si za povolání zvolilo některou volnou uměleckou profesi. Jen osm procent rodičů si pak přeje, aby jejich děti podnikaly, plyne z posledního průzkumu Česká rodina žije Nadace Kooperativy.

Naopak nejméně rodičů (jen dvě procenta) by si přálo, aby se jejich dítě stalo policistou nebo prodavačem.

Podle průzkumu CVVM je nejprestižnějším povoláním v české společnosti lékař. Soudí tak 88 procent populace. Dále vědec (77 procent), zdravotní sestra (77 procent), učitelé na VŠ a na základní škole (72 a 70 procent). Naopak nejmenší prestiž ve společnosti má podle průzkumu uklízečka (34 procent) a poslanec (31 procent). Z dlouhodobého pohledu pak v ČR stoupá prestiž policistů a vojáků z povolání.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků