Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: ZZS Jihočeského kraje

Děsivá statistika: Druhou nejčastější příčinou smrti mladých Čechů je sebevražda

Drtivá většina osob, které spáchají sebevraždu, trpí nějakou duševní nemocí. U mladých lidí ve věku od 15 do 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy, uvedli v úterý u příležitosti Světového dne prevence sebevražd zástupci ministerstva zdravotnictví.

Ilustrační foto Foto: ZZS Jihočeského kraje
Děsivá statistika: Druhou nejčastější příčinou smrti mladých Čechů je sebevražda

„Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby,” řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech.

„Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou,” dodal.

Tři až pět sebevražd denně

Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100 000 obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let. Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. „Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita,” dodal Anders.

V roce 2017 zemřelo podle dat Českého statistického úřadu ve věku do 24 let 564 osob bez ohledu na příčinu smrti. Celkový počet zemřelých v ČR byl 111 443 lidí, z nichž 1395 spáchalo sebevraždu. Přesná data o věkové struktuře statistiky neuvádějí.

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030, který je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030. Do prevence by psychiatři chtěli zapojit také například praktické lékaře. Měli by se naučit rozpoznat varovné příznaky. „Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem,” uvedl Andres.

Mezi další dílčí cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků, protože předávkování volně dostupnými léky je jednou z častých způsobů sebevraždy. Odborníci chtějí také analyzovat místa, kde se sebevraždy páchají, například na železnici. Například po úpravě Nuselského mostu v Praze tak, aby nebylo možné přelézat zábradlí, počet sebevražd obecně poklesl. Zaměří se také na vězení a psychiatrické nemocnice, kde se lidé pokoušejí zabít častěji.

Nezdravá medializace

Roli hrají podle odborníků také média. „Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu,” doplnil Winkler. Neměla by také podle nich informovat o sebevraždách celebrit.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl nejnižší počet sebevražd v ČR v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.

Průměrné počty sebevražd
RokyPočet sebevražd:Z toho žen:
1950-19592207668
1960-19692552800
1970-19792483742
1980-19892108612
1990-19991787445
2000-20091529292
2010-20161521273
zdroj: ČSÚ
Anketa
Pomysleli jste někdy, byť jen na zlomek sekundy, na sebevraždu?
Ano
71.3 %
Ne
28.7 %
Celkem hlasovalo 2020 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků