Hlavní obsah

Chceme povolit odstřel vlků, horují myslivci pro změnu zákona

Vlci, kterých v ČR žije 60 až 80, by měli být vyřazeni z kategorie kriticky ohrožených živočichů a měl by být umožněn jejich odstřel. To je plán myslivecké komise Agrární komory ČR, která chce změnu zákona o myslivosti. Krom toho by myslivci chtěli rovněž celoročně lovit mladou zvěř do dvou let věku. Návrh v pondělí na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezentoval předseda myslivecké komise Agrární komory ČR Jiří Neudörfl.

Foto: Profimedia.cz

Vlk obecný (Canis lupus).

Článek

Komise doporučila předat akční plán Vlk ministerstvu zemědělství. Odškodnění, které zemědělci, jejichž stáda vlk napadá, dostávají, je ve statisících. Škody přesahují miliony korun. „Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky,“ řekl Neudörfl.

V ČR se vlčí smečky objevují od roku 2014 na Kokořínsku, později se vlci objevili rovněž na Broumovsku, na Šumavě či na Šluknovsku. Jednotliví vlci byli spatřeni rovněž v Lužických i Jizerských horách, Krkonoších a rovněž v Jeseníkách. Do ČR vlci migrují z Německa, Polska a ze Slovenska, kde žijí ve stovkách kusů.

Myslivecká komise projednala i vyhlášku o dobách lovu a jejich rozšíření. Cílem je snížit stav spárkaté zvěře.

„Souvisí to se současnou situací v lesích, škodami při zalesňování a na zemědělské půdě. Snažíme se prosadit, aby myslivci měli možnost mladou zvěř do dvou let lovit celoročně, aby se stavy dařilo snižovat. Stavy se v současné době ne všude dají lovem snižovat jednoduše,“ řekl předseda komise.

Myslivecká komise Agrární komory ČR
Myslivecká komise AK prezentuje jako své primární poslání pomáhat v prosazování většího vlivu zemědělců na myslivost. Věnuje se rovněž metodice náhrad škod a opatření k omezení škod zvěří zejména na polních plodinách i v lesích. Složení myslivecké komise bylo zvoleno tak, aby kromě zemědělců a lesáků, majitelů i nájemců pozemků a vodních ploch byli zastoupeni i odborníci z výzkumných ústavů a zemědělských univerzit, krajských úřadů i úřadů obcí s rozšířenou působností i Českomoravské myslivecké jednoty jako největší myslivecké organizace.

Škody působí daňci, vysoká zvěř, mufloni i divoká prasata. Divočáky mohou již myslivci střílet celoročně, kvůli výskytu afrického moru prasat. Lesy ČR vyčíslily škody zvěří na lesních porostech za myslivecký rok 2017/2018 na 19 milionů korun.

V Česku je asi 5800 honiteb. Nejvíce se v ČR uloví divokých prasat, v roce 2017 to bylo 229 182 zvířat. Srnčí zvěře myslivci ulovili 103 455 kusů, jelení 27 878 a daňčí 23 069 kusů.

Jed na trávení hrabošů opět na scéně

Myslivecká komise se také angažuje v problematice jedu na hraboše. Chce, aby ministerstvo zemědělství odškodnilo zemědělce, které nejvíce postihla kalamita hrabošů. V Jihomoravském kraji byla v jedné z oblastí podle Neudörfla škoda asi 100 milionů korun.

„Je třeba to zohlednit i při zakládání nové úrody. Tam, kde je katastrofální situace s výskytem hrabošů, by tito zemědělci měli mít možnost požádat o výjimku na cílenou povrchovou aplikaci (jedu proti hrabošům),“ řekl Neudörfl.

Anketa

Měl by být myslivcům povolen odstřel vlků?
Ano
34,7 %
Ne
65,3 %
Celkem hlasovalo 2446 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám