Článek
Nedávno vzbudil pozornost návrh Pirátů, aby si ženy v zápisu v matrice volily, zda u příjmení budou používat příponu „-ová“. Je to podle vás zásadní problém češtiny?
Vůbec ne. Přechylování příjmení je zajímavé spíš společensky, lingvisticky už méně. Není od věci přemýšlet o genderově korektním vyjadřování v případech, kdy si žena nechá v automatickém podpisu funkci v mužském rodě, třeba ministr nebo ředitel, ale to je něco trochu jiného.
Co češtinu nejvíc ohrožuje?
Nevěřím, že je čeština v nějakém větším ohrožení, než byla kdy dřív. Jen se mění, je to taková hmota, která vyplňuje společenský prostor. Každá generace zažije několik češtin. Málokdo z těch, kteří žehrají na prznění češtiny mladými, si klade otázku, jakou hodnotu by vlastně přineslo to, kdybychom češtinu v nějaké její podobě uměle zakonzervovali.
Komunistický návrh proti prznění češtiny vláda odmítla
V psané formě často vídám spojení, jako např. „my si myslíme“ místo „myslíme si“, a to nejde o zdůraznění. Začíná čeština připomínat v tomto více angličtinu?
To je velmi zajímavý jev, a tím spíš v minulém čase, kde se pomocné sloveso úplně ztrácí a vznikají tak konstrukce jako „my mysleli, že nepřijdeš“, „já měl o víkendu volno“.
Můžeme tedy pozorovat, že funkci vyjádřit osobu a číslo, kterou má ve flektivní češtině tradičně slovesný tvar, přejímají zájmena. Tak to má například angličtina. Jde o jazykovou změnu, která v nějaké podobě proběhla v různých jazycích. Možná čeká zčásti i češtinu.
Nakolik sociální sítě, internet, zkratkovitá psaní i anglicismy ovlivňují češtinu, nebo je odolná?
Asi to nelze oddělovat. Naše komunikace se z valné části na sociální sítě přesunula. Zdá se, že se nám zalíbily kratší formáty vyjádření, jako je například tweet. Všechno je hodně zrychlené, zhuštěné, tomu odpovídá i naše komunikace. A anglicismů je v češtině plno, to ano, ale nejen v češtině, jsou to vlastně spíš internacionalismy.
Co přechodníky? Jsou to už relikty odkázané na vymření? Nebo jsou jiní kandidáti?
V běžné komunikaci nám památka na přechodníky zůstane asi už jen v podobě předložek typu „nehledě na“. Mí studenti říkají, že přechodníky nepoužívají ani v psaném projevu. Každopádně se je při studiu bohemistiky učí. Dalším aspirantem na vymizení je podle mě minulý podmiňovací způsob, takové to „byl bych tam šel, ale zaspal jsem“.
Na FF UK po nedávném dni jazyků konal den češtiny. Co se na něm laik mohl dozvědět?
Například to, jak nakladatelství zasahují do znovu vydávaných knih, jestli a jak na středních školách vyučovat současnou českou literaturu, jak číst správně zprávy v rozhlase, jak se zkoumá mluvená čeština nebo jaký je původ některých českých slov.
Je toho ale mnohem víc, například autorská čtení, kvízy, program pro děti, kurz češtiny pro cizince. Celý den zakončí přednáška o tom, co se v češtině událo za posledních 30 let od revoluce, a velká debata o češtině na Twitteru.