Článek
„Existuje takový stereotyp. Rudá armáda rovná se ruská armáda nebo Rusové. Samozřejmě, že Rusové měli velkou úlohu během druhé světové války, ale osvobození Československa se účastnily tři ukrajinské fronty - 1., 2. a 4., které se zformovaly na území dnešní Ukrajiny, a velkou část zejména pěších útvarů tvořili Ukrajinci,” připomněl velvyslanec.
Nemělo by se proto podle něj zapomínat, že úloha a přínos Ukrajinců na osvobození Evropy od nacismu, zejména Československa, byla rozhodující. „A chceme dostat do českého povědomí, že Ukrajinci byli ti, kdož osvobozovali Československo od nacistů,“ řekl Novinkám velvyslanec Perebyjnis. Dodal, že v těchto jednotkách bylo až osmdesát procent Ukrajinců. Především prostých vojínů. V Rudé armádě sloužilo přes 3,7 milionu Ukrajinců.
Pietní akce k připomenutí 76. výročí konce 2. světové války na pražských Olšanských hřbitovech
Známý tankista poručík Ivan Grigorjevič Gončarenko, který padl 9. května, když se skupina prvních tří tanků T-34 z Leljušenkovy tankové brigády pokoušela dobýt Mánesův most, byl Ukrajinec. Pocházel ze Sumské oblasti. Bojoval v rámci 1. ukrajinského frontu, kterému velel maršál Ivan Koněv.
„Ano Koněv velel,“ řekl Perebyjnis. „Je to citlivá otázka, ale dnes jsem v projevu řekl, že přestože byla úloha Rudé armády rozhodující, nepřinesla na území Československa svobodu. To je kontroverzní záležitost, ale obyčejní vojáci nemohli za to, co dělali komunističtí lídři a generálové. Oni bojovali, bránili svou vlastní zem a bránili Evropu před totalitou nacismu. I přes to, že Rudá armáda nepřinesla svobodu na území střední Evropy a Československa, musíme uctívat jejich památku. Položili své životy,“ dodal diplomat.
Velvyslanec také zmínil, že i jeden z jeho dědečků se podílel na osvobození Československa. Bojoval na jižní Moravě v rámci 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Rodiona Malinovského.