Chlíbek: Druhou dávku vakcíny AstraZeneky je potřeba oddálit. Pak funguje lépe

„Účinek vakcíny se s oddálením druhé dávky až o 12 týdnů zvyšuje na 81 procent,“ uvedl Chlíbek.

Podle platných dokumentů k vakcíně AstraZeneca se má očkovací látka podávat ve dvou dávkách v intervalu čtyři až 12 týdnů. Vakcinologická společnost, které Chlíbek předsedá, vydala doporučení, aby zdravotníci dávali lidem druhou dávku až po 12, případně 13 týdnech. „Poslední studie ukázaly, že jestli se druhá dávka dá až po třech měsících, prudce narůstá její účinnost,” řekl Chlíbek.

Podle studie publikované ve vědeckém časopise The Lancet je účinnost očkovací látky vyvinuté firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou 70,4 procenta. Nejsou ale k dispozici reprezenativiní data účinnosti u seniorů. U konkurenčních vakcín deklarují výrobci účinnost přes 90 procent.

„AstraZeneca zabraňuje u všech, včetně seniorů 65+, závažnému průběhu, hospitalizacím i úmrtí,“ řekl Chlíbek. Podle něj účinnost vakcíny bude u seniorů vždycky nižší než u mladších pacientů. „Očkujeme proti chřipce, ale víme, že tito lidé mohou onemocnět chřipkou, protože účinek není 90 procent. Zabrání to ale těžkému průběhu a hospitalizaci. Tady je to podobné,“ poznamenal vakcinolog.

Podle něj je vakcína společnosti AstraZeneca ideální pro očkování v ordinacích. Všechny dávky se nemusí vyočkovat za jeden den, načaté balení vydrží při chladničkové teplotě až dva dny. V ordinacích praktiků by se mělo začít očkovat už příští týden.

„Všechny tři vakcíny jsou srovnatelně bezpečné a srovnatelně stimulují imunitní systém. Napříč věkovými kategoriemi dochází ke stejnému vytváření protilátek,” zdůraznil Chlíbek. „To nejdůležitější, proč se očkuje, je, abychom snížili počet hospitalizací a úmrtí,” připomněl.

Podle Chlíbka se také nyní řeší úprava podmínek nařízení karantény. Lidé, kteří dostali obě dávky očkování proti covidu-19, od března po kontaktu s nakaženým zřejmě nebudou muset do karantény, pokud by od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů.

Museli by mít také certifikát o očkování nebo by jejich údaje musely být zapsány v centrálním systému. Podmínkou by také podle Chlíbka bylo, že očkovaný člověk po kontaktu s nakaženým nemá příznaky.

„Nepočítá se s tím, že by si lidé mohli v budoucnu vakcínu vybírat. Je to omezenou dostupností vakcíny. Pokud chceme očkovat, musíme dávat lidem vakcíny, které máme,” prohlásil Chlíbek. Nevyloučil ale, že by se to v budoucnu mohlo při dostatku vakcín změnit.

Pokud se od 1. března spustí očkování učitelů, mohlo by to podle Chlíbka jít právě přes praktické lékaře. „Variantou jsou i mobilní týmy, které by očkovaly pracovníky přímo ve školách. Je to na tom, jak si to kraj zorganizuje,“ prohlásil Chlíbek.

Před tzv. britskou mutací chrání vakcína od AstraZeneky na 75 tvrdí Chlíbek. „Pokud by došlo k šíření dalších mutací, jako je jihoafrická nebo brazilská, tam účinnost vakcín není tak silná, muselo by dojít k upravení vakcín,“ připustil vakcinolog.