Hlavní obsah
Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý Foto: Petr Hloušek, Právo

Černý: Školy otevřít třeba později, ale napořád

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v rozhovoru pro Právo řekl, že většina ředitelů bude raději, když se školy otevřou později, ale už definitivně. Otevření a pak další uzavření by podle něj učitele i žáky ještě víc otrávily.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý Foto: Petr Hloušek, Právo
Černý: Školy otevřít třeba později, ale napořád

Vypadá to, že školy se dřív než v únoru neotevřou. Co na to říkáte?

Většina ředitelů by určitě nechtěla, aby se školy ukvapeně otevřely a za týden nebo čtrnáct dní se zase zavíraly. Aby to bylo systémem brzda plyn, který jsme zažili před Vánocemi. Pokud otevření bude definitivní, tak ať se raději o něco odloží, ale ať už se to potom nevrací.

Jste pro dřívější otevření malotřídek?

Otevření malotřídek podporujeme. Protože to podle mého názoru není z epidemiologického hlediska nic nebezpečného. U malotřídek je epidemický vliv marginální.

Proč je tedy podle vás ministerstvo neotevře?

Ministerstvo školství mi slíbilo, že to budou prosazovat, ale blokuje to ministerstvo zdravotnictví.

Když se situace zlepší, jste pro pozvolné otevírání, nebo by se to mělo vzít skokem?

Až přejde PES do čtvrtého stupně, tak budeme postupovat podle plánu, tedy postupně. Nebudu tvrdit, že dálkové vzdělávání je lepší nebo srovnatelné s prezenčním. Není. Ale zase to není taková katastrofa – alespoň ve většině škol –, jak je to někdy malované.

Ano, je to méně efektivní, je to horší, jsme mnohem víc unavení, víc nás to ničí, ale není pravda, že by vzdělávání neprobíhalo. Znalosti nejsou tak upevněné, ale v podstatě děti nějak vzdělávané jsou v naprosté většině škol a ve většině rodin. Je tady určitá skupina, která tvrdí opak, ale ta je v naprosté menšině. Ale opakuji, ať to není brzda plyn, aby se to neotevřelo a zase nezavřelo. To nikdo nechce.

Proč?

Protože každá takováto změna je frustrující, unavující, vyčerpávající a psychicky lidem v žádném případě nepřidá. Než si děti zvyknou, že jsou ve škole, to chvilku trvá, pak se to rozjede. Když se otevře a znovu zavře, budou lidi ještě naštvanější.
Druhá věc je, že děti i učitelé se víc promoří covidem. Mám už docela dost lidí doma na covidu – a je to tak, že se opravdu může stát, že najednou ti lidé nebudou, aby děti učili.

Je distanční výuka horší pro žáky, nebo pro učitele?

Myslím si, že je horší pro učitele, protože jsou z toho psychicky nesmírně vyčerpaní. Žáci podle mě vyčerpaní nejsou. Buď na to kašlou a pak nic neumějí, nebo jsou rádi, že si mohou ráno přispat, protože do značné míry si tu práci udělají, kdy potřebují, protože jen část hodin je online. Samozřejmě jim chybějí kamarádi.

Ale zabere jim víc času, aby učivo zvládli. Dřív jim stačilo chodit do školy.

Zabere jim to víc času, ale nemyslím si, že jsou víc unavení. Je to částečně i kvůli prokrastinaci, člověk nad nimi nestojí a oni si občas pustí něco jiného. Ale nejsou z toho zničení. Zničení z toho bývají rodiče, možná ještě víc než učitelé. Na to se zapomíná. Učitel se musí naučit organizovat si čas a zakázat si, řekněme, od 20 hodin do 7 hodin do rána vůbec do virtuálních učeben chodit a zprávy od dětí brát, protože jinak by byl čtyřiadvacet hodin v zápřahu.

Samozřejmě je rozdíl mezi učitelem matematiky ve škole, která funguje, a učitelem tělocviku, kdy se skutečně celou dobu kope do zadku. Je to vyčerpávající a my se těšíme, až se děti vrátí. Není to fráze, kterou jen tak říkám, a ve skutečnosti si mneme ruce, že jsme doma – hurá – za plný plat, jak to prezentují některé skupiny lidí.

Začnou jarní prázdniny. Sehraje to v rozvolňování nějakou roli?

Jarní prázdniny v tom roli moc nesehrají z toho důvodu, že nejsou v jednom termínu, liší se podle krajů. Vím, že ministerstvo uvažovalo, že by se jarní prázdniny zrušily, ale nakonec se ta myšlenka neujala, objevilo se dost argumentů proti tomu. V podstatě se to nelíbilo ani učitelům, ani dětem, ani rodičům. Dělal jsem si v rámci asociace průzkum – zhruba 60 procent ředitelů bylo proti zrušení a 30 procent bylo pro a většina z nich byla pro, jen kdyby probíhala prezenční výuka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků