Hlavní obsah

Lékaři u těhotné ženy s mozkovou smrtí simulovali i chůzi, dítě kojí jeho teta

• Aktualizováno
Právo, Vladimír Klepáč

Skoro čtyři měsíce, od dubna do srpna, udržovali lékaři brněnské fakultní nemocnice životní funkce matky, u které v 16. týdnu těhotenství nastala mozková smrt. Chtěli těhotenství udržet a dítě zachránit. Ze čtvrtkilového plodu se podařilo vypiplat novorozeně vážící 2130 gramů. Porod se uskutečnil ve 34. týdnu. Dítě je nyní již dva týdny doma v péči otce, kojí jej biologická teta. Matka byla v den narození dcery odpojena od přístrojů.

Žena s mozkovou smrtíVideo: FN Brno

 
Článek

„Případ je bezesporu raritní a zapíše se do dějin světové medicíny. Zároveň potvrzuje obrovskou sílu počínajícího lidského života,“ řekl Právu přednosta gynekologicko-porodnické kliniky nemocnice Pavel Ventruba.

Dítě přišlo na svět 15. srpna. Po porodu byla jeho matka odpojena od přístrojů, které ji ve stavu mozkové smrti udržovaly dlouhé týdny při životě. Datum narození dítěte je tedy i datem úmrtí jeho matky. Na svět přišlo císařským řezem.

Přednosta kliniky anesteziologie a resuscitace Roman Gál zdůraznil, že život Elišky je na jedné straně malým zázrakem, ale zároveň i výsledkem mnoha dílčích, náročných a především správných kroků a rozhodnutí.

Záznam: TK brněnské fakultní nemocnice k porodu ženy s mozkovou smrtíVideo: ČTK

Bojovali i s infekcemi

Boj lékařů o život dítěte začal 21. dubna, na Velikonoční neděli. Vojtěch Votava našel ráno svoji manželku kvůli závažnému onemocnění mozku v bezvědomí, přivolal záchranku. Záchranáři stav zvládli natolik dobře, že udrželi dechovou aktivitu ženy.  Téhož dne odpoledne u ní nastala mozková smrt.

Sedmadvacetiletá žena trpěla arteriovenózní malformací, byla zhruba v 16. týdnu těhotenství.

Rozhodnutí dítě zachránit odstartovalo neskutečnou bitvu o život. Zdravotníci neustále kontrolovali dech matky, funkci jejích ledvin a přísun živin důležitý pro růst miminka. To byl ale jen základ.

Dělali vše pro to, aby rostoucí dítě v bříšku matky mělo pocit, že vše je naprosto v pořádku. Pouštěli mu hudbu, matce masírovali bříško, sestřičky na ještě nenarozenou Elišku mluvily, babička jí chodila číst pohádky a k bříšku se dokonce přikládala plyšová hračka. Zdání pohybu zajistila technika simulující běžnou chůzi.

Arteriovenózní malformace
Jde o vrozené onemocnění mozkových cév. V mozku v daném místě chybějí kapiláry, tedy tenké cévy, z nichž kyslík přechází do mozku. V místě tak krev teče z tepen rovnou do žil, které ji odvádějí. Žíly, které mají v mozku tenké stěny, nemusí být ale schopny tlak krve, který je v tepnách mnohem vyšší než v kapilárách, vydržet a mohou prasknout. Pak dojde ke krvácení do mozku. Ke krvácení dochází během života až u poloviny pacientů, úmrtnost ale není vysoká. Část pacientů trpí epileptickými záchvaty.
zdroj: Ústřední vojenská nemocnice

„Těhotenství, přes všechny neskutečné obtíže, probíhalo z pohledu vývoje dítěte překvapivě velmi dobře. Jako by se vůbec nic nedělo,“ doplnil Ventruba. Celý případ je ojedinělý délkou hospitalizace matky v mozkové smrti. Rekordní je pak i váha dítěte. Boj to byl podle lékařů tvrdý.

Čtyřikrát museli za celou dobu čelit infekčním onemocněním. Podobný případů je na světě popsáno zatím dvacet. Eliška ale přišla na svět patrně v nejlepší kondici.

„Jen těžko dnes nalézám slova, kterými bych mohl vyjádřit své hluboké a upřímné poděkováni za obrovskou podporu a vlnu solidarity, které se mi ze všech stran dostávalo. Poděkování směřuje za všemi lékaři a zdravotníky, kteří se o (manželku) Evičku a malou Elišku starali. Právě ta silná podpora mi často dodávala další životní energii, abych to dokázal všechno zvládnout,“ sdělil otec dítěte Vojtěch Votava, který pracuje v Třebíči jako policista.

Reklama

Výběr článků

Načítám