Článek
Jak se samoživitelé vypořádávají se zdražováním?
První rok covidu se na nás v neziskovce valila velká poptávka po pomoci, ale říkali jsme si, že rok přežijeme a bude líp. Jenže přišel druhý rok covidu a nebyl žádný prostor pro stabilizaci. Samorodiče nejsou skupina, která by si mohla dělat rezervy. Když jedete na dřeň, tak potřebujete období, kdy by se to všechno zkonsolidovalo. A když konečně odezněl covid, přišla válka. Březen byl pro nás rekordní, co se týče žádostí o pomoc.
O co vás prosí nejčastěji?
V průměru 80 procent žádostí je na pomoc s úhradou nákladů na bydlení. Prosí také o pomoc s potravinami. Priority mají srovnané jasně: musíte mít kde bydlet, pak co jíst a až pak řešíte to další. Během února a března nám chodily i prosby na úhradu letních táborů, ale to je okrajové.
Řeší hlavně existenční problémy a hrozí, že to bude ještě horší. Ještě ani není konec dubna a už jsme dali na pomoc přes tři miliony korun. Souběžně poskytujeme i materiální pomoc, hlavně v distribuci dámského a dětského oblečení.
Zájem o náhradní výživné zaostal za očekáváním
Vláda navrhla jednorázový příspěvek 5000 Kč za dítě pro domácnost s ročním příjmem do milionu čistého. Nakolik to může pomoci?
Vítáme jakoukoli podporu. Samoživitelů se to určitě významně dotkne. Na druhou stranu to ale bude vypláceno nejspíš až v srpnu a ti lidé potřebují pomoc hned. Naprosto chápu, že státní rozpočet není nafukovací, ale není to systematické řešení, byť jsme za něj vděční. Zvýšené faktury za elektriku, plyn, nákupy potravin řešíte každý měsíc, ne jednorázově.
Jak hodnotíte aktuální pomoc vlády?
Nikdy jsem kroky vlády nekritizovala. Zastávám názor, že každý se snaží dělat to nejlepší, co může. Z kroků ministerstva práce určitě cítím, že snaha pomoci zde je.
Vnímají samoživitelé úkorně, když neustále slyší o pomoci uprchlíkům?
Takové signály jsem zachytila spíš na sociálních sítích. Mezi našimi klienty jsme nic takového nezaznamenali. Cítím z nich spíš naději a hlavně vděčnost, když pomoc dostanou.