Beton a štěrk na místě keltského oppida? Projekt na okraji Prahy budí nevoli

Bývalé keltské oppidum, které leží v katastru obce Dolní Břežany, je významnou archeologickou památkou. První osídlení se zde datuje do doby bronzové. Největšího rozkvětu ale sídliště dosáhlo zhruba v prvním a druhém století před naším letopočtem. Podle současných poznatků bylo nejlidnatějším a nejrozsáhlejším na území České republiky, a tak není divu, že bylo v roce 1998 prohlášeno národní kulturní památkou.

Archeologický průzkum zde skončil v roce 1990 a v letech 2003–2004 bylo naleziště zakonzervováno, tj. zavezeno sutí ve vrstvě zhruba 4 m, a povrch kopce byl upraven do současné podoby. Postupem času se na prostoru ujala nová, náletová vegetace v podobě křovin. Lokalitou vede naučná stezka o keltské historii a samotný kopec je oblíbeným místem pro vycházky nejen místních obyvatel.

V minulých týdnech se ovšem na vrchu objevila těžká technika a začala zde vyrůstat dřevěná rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše. To přitáhlo pozornost obyvatel nedalekých obcí i návštěvníků Závisti. Po pečlivém hledání na stránkách obce Dolní Břežany zjistili, že zde započala první fáze projektu nazvaná Akropole Závist – Zpřítomnění.

Nespokojenost u části veřejnosti vyvolala zejména chystaná druhá fáze, jejíž podobu navrhl architekt Josef Pleskot.

Ta na vrchu, přímo nad akropolí, předpokládá vytvoření čtverce o délce strany 56 metrů s bílým mlatovým povrchem. Na něj mají být přímo nad dochovanými půdorysy jednotlivých historických staveb uloženy 30 cm vysoké železobetonové barevné bloky kopírující jejich tvary. V okolí čtverce až k dubinám lemujícím vrchol kopce pak má být plocha vysypána štěrkem.

Ještě před zakonzervováním se mohli lidé na místě procházet mezi zbytky starobylého zdiva, které postupně zarůstalo vegetací. Nyní z odhalených staveb běžný návštěvník nevidí nic.

„Víme, že jeden chrám měl tvar čtverce, jeden chrám měl tvar obdélníku, jiný chrám měl tvar trojúhelníku, a dokonce tam bylo kruhové cosi, o čem se úplně neví, co to vlastně bylo. Vlastně ta fascinace, to rozvržení a ty vzájemné geometrické vztahy, které byly nalezeny při archeologickém výzkumu, evokovaly úplně jednoznačně geometrii, tak jsme se rozhodli pro způsob interpretace v duchu abstraktního myšlení,” vysvětluje podstatu svého návrhu architekt Pleskot.

Oslovení architekta Josefa Pleskota je výsledkem jednání obce s archeology.

„Dlouhodobě spolupracujeme s archeologickým ústavem. … Dělali jsme s nimi nějakou naučnou stezku a z té spolupráce vlastně vyplynula diskuse o tom, že je to tam škaredé – navážka, křídlatka, patníky – a co s tím. Několikrát jsme s nimi jednali, probíhaly diskuse, u kterých jsme my byli spíš posluchači. Z té diskuse vyplynulo objednat studii od Pleskota,” říká starosta Věslav Michalik.

Podle něj hotovou studii architekti Pleskot a Rajniš společně prezentovali před zástupci krajského úřadu, Národního památkového úřadu a archeologických pracovišť. Obec tímto krokem podle Michalika chtěla předejít pozdějším průtahům a komplikacím při schvalování projektu.

„Chtěli jsme předejít tomu, aby obec dávala zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí a věděla dopředu, že je neprůchozí, abychom neutráceli peníze za něco, co nemá smysl. Když ze studie vyplynulo, jak to má vypadat, řekli jsme si, že je to spíš odvážnější a že bude lepší se všech zeptat, jestli si dokážou představit, že návrh pak ve formálních schvalovacích procesech projde,” sdělil Michalik.

Zatímco s úřady obec jednala, veřejnost zůstávala dlouho bez podrobnějších informací. Záměr a podobu projektu projednalo místní zastupitelstvo i rada, takže se objevily pak na stránkách obce. To ale také bylo všechno, což kritici považují za naprosto nedostačující.

„O úpravě takto významné kulturní a historické památky se přece musí jednat na úrovni celé země. To je, jako kdyby si jedna z vesnic nedaleko Stonehenge odhlasovala, že jeden z těch menhirů natřou červeně!” zlobí se Ian Bryan, původem britský architekt, který bydlí na nedaleké Zbraslavi a v Čechách žije už 27 let.

„Každý týden sem chodím. Pro mě je ten celý areál unikátním místem. Můžete cítit, že tu bylo veliké sídliště. Je tu nádherná příroda a je to velice klidné místo. Velice spirituální,” dodává.

Dle jeho názoru a lidí podepisujících petici proti realizaci projektu se použité materiály jako beton a syté barvy do dané lokality naprosto nehodí.

„Žádáme proto obec Dolní Břežany, aby zastavila stavbu 'Akropole Závist – Zpřítomnění', pro niž nyní získává územní a stavební povolení, a přehodnotila její podobu tak, aby namísto betonu a štěrku zahrnovala úpravu a údržbu zeleně, aby vrch kopce Hradiště mohl dále sloužit všem svým návštěvníkům stejně jako doposud,” píše se v závěru petice.

Projekt „zpřístupnění národní kulturní památky Závist“ považuje za nešťastný také antropoložka Alexandra Zimt.

„Jeho autoři používají moderní termíny, ale moderní trendy managementu krajiny se zajímají o lidi, zatímco tento projekt moderními termíny pouze omlouvá zastaralé použití betonu, které je v době virtuálních expozic zbytečné. Pleskotova štěrkovo-betonová instalace 'Zpřítomnění', která zabere většinu akropole, upozaďuje funkce, které Závist jakožto archeologická a turistická památka v přírodě má. Je to místo k procházce, místo k relaxaci, ke hře s dětmi, místo k vytváření zážitků s blízkými. Závist je aktuálním, interaktivním místem, kam se lidé vracejí a na němž prožívají svou každodennost. Projekt Zpřítomnění je vlastně z místa, které nyní spojuje přírodu s archeologickou památkou, vyžene, protože vršek kopce Hradiště sterilizuje,” sdělila Novinkám.

Kromě nedostatečného informování veřejnosti si všímá i způsobu zadání zakázky na návrh: „K projektu navíc nebyla uspořádána ani veřejná diskuse, ani krajinářská či architektonická soutěž, což je u projektu takovéhoto rozsahu a významnosti zvláštní.”

Své odborné vyjádření k projektu poskytli i zástupci Národního památkového ústavu.

„Z pohledu památkové péče je zásadní, aby jakýkoliv plánovaný záměr na kulturní památce byl v maximální možné míře šetrný k dochovaným archeologickým situacím a nálezům. V případě NKP (národní kulturní památky – pozn. red.) Závist jsou archeologické terény a nálezy uložené v zemi a historický georeliéf je mezi zásadními hodnotami, které jsou chráněny. Chystané projekty by tedy tyto archeologické terény a nálezy neměly narušit,” sdělila Novinkám tisková mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.

Památkáři podle ní oceňují snahu důstojně upravit dlouhodobě zanedbaný prostor. „Proto naše odborné vyjádření záměr prezentace archeologických nálezů a jejich hodnot shledalo za přípustný, současně se však kriticky vyjadřuje k samotnému architektonickému pojetí rozhledny a doporučuje přepracování projektu směrem k decentnější formě, která docílí většího souladu s místem i krajinou,” dodává.

Nedostatky v informování veřejnosti chce podle posledních informací napravit Krajský úřad Středočeského kraje. Ten chce projekt představit 6. prosince nejenom odborníkům, ale v brzké době i veřejnosti.

„Vše je zatím pouze ve fázi ideového návrhu a studie. Spolu s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a architektem Josefem Pleskotem plánujeme do konce roku uskutečnit veřejné seznámení s celým záměrem,“ ujišťuje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.

Zpřítomnění archeologické lokality Závist prozatím není ani předmětem jednání se žádným orgánem státní správy, uvádí ve své tiskové zprávě krajský úřad.

O něco složitější bude veřejná prezentace projektu občanům. „Pokud jde o veřejné projednávání, termín a místo jsou zatím v jednání, bohužel aktuální epidemiologická situace přípravy trochu komplikuje. Každopádně snaha je uspořádat veřejné představení návrhu do konce roku. O přesném termínu budeme informovat,” slibuje tisková mluvčí Středočeského kraje Zuzana Žídková.