ANO hledá spojence. Rozkročit se chce i ČSSD a SPD

Hnutí ANO, které je nejsilnější opoziční stranou, uvažuje o spolupráci s jinými politickými subjekty v Praze. Tam je hnutí Andreje Babiše dlouhodobě neúspěšné, v posledních komunálních volbách v roce 2018 skončilo až páté.

Že by letos ANO nekandidovalo samo, naznačil pražský poslanec a bývalý předseda klubu zastupitelů ANO Patrik Nacher.

„Je potřeba poučit se z parlamentních voleb, aby nepropadly hlasy voličů. V komunální politice to nazlobí dvojnásob,“ řekl Právu Nacher, který nechtěl hovořit konkrétně o tom, s kým by se ANO mohlo spojit.

„Sám kandidovat zřejmě nebudu, ale rozhodně chci ANO v Praze pomoci,“ dodal Nacher. Ten byl v roce 2018 původně kandidátem ANO na primátora, Babiš jej ale krátce před volbami vyměnil za Petra Stuchlíka.

Nacher byl pražským lídrem v loňských sněmovních volbách, kde ANO skončilo na třetím místě se 17,4 procenta. V jiných velkých městech mimo Prahu má ale Babišovo hnutí silnou pozici.

O společném postupu s menšími stranami mluví i lídr SPD Tomio Okamura.

„Určitě se rádi rozkročíme. Jsou různé strany a hnutí, které mají v komunálních volbách podobný program, a určitá jednání na různých úrovních už probíhají,“ řekl Právu Okamura.

„V některých městech a obcích půjdeme určitě sami, ve větších městech máme silnou členskou základnu. Liší se to město od města, obec od obce,“ dodal Okamura.

ČSSD, která se loni do Sněmovny poprvé v polistopadové historii nedostala, chce skládat koaliční kandidátky s dalšími levicovými stranami, jako jsou například Budoucnost či Zelení.

„Mně se osvědčila spolupráce se Zelenými a s hnutím Budoucnost. Byl bych rád, abychom šli touto cestou. To znamená, otevírali se spolupráci s ostatními levicovými, středovými nebo progresivními stranami,“ řekl nový předseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda těsně po svém zvolení v polovině prosince.

V úterý pro Právo doplnil, že až do konce ledna probíhají s menšími stranami neformální jednání. „Záleží na konkrétních regionech, někde si umím představit i spojení s nezávislými kandidátkami,“ řekl Šmarda.

O širší spolupráci s dalšími subjekty hovořila i nová předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, také komunisté se loni do parlamentu poprvé nedostali.

Konečná mluvila například o společných kandidátkách s ČSSD, ty Šmarda zatím odmítá s tím, že KSČM se dostatečně nepoučila ze své historie.

V komunálních volbách neboli ve volbách do obecních zastupitelstev se volí jinak než například ve volbách sněmovních či evropských. Lidé mohou rozdat hlasy i kandidátům z více politických stran najednou, tomuto způsobu se říká panašování.

Volič může dát přesně tolik preferenčních hlasů, kolik je členů daného zastupitelstva.

Na rozdíl od sněmovních voleb, kde může kroužkovat jen čtyři kandidáty, je ale systém „křížkování“ v komunálních volbách složitější a jednotlivým kandidátům tolik nepomůže.

Komunální a senátní volby se před čtyřmi lety konaly 5. až 6. října, nynější termín bude nejspíš podobný.

Budou se zřejmě konat společně s prvním kolem senátních voleb ve třetině obvodů a musí se stihnout do doby, než senátorům vyprší šestiletý mandát.

Nabízí se tak hned první říjnový víkend, 1. až 2. října. Druhé kolo do Senátu by se konalo o týden později. Prezident vyhlásí volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním.

Senátní volby se budou konat ve 27 volebních obvodech, mandát senátorů je šestiletý. Senátní křeslo bude na Vysočině obhajovat i současný předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Znovu ucházet o funkci senátora se bude také první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin v obvodě Jičín. Senátní volby jsou dvoukolové, v prvním kole vítězí pouze kandidáti s padesáti a více procenty hlasů. Pokud takový nikdo není, dva nejpodporovanější míří do druhého kola.