Článek
Nápad nového prezidenta není novinkou a má své zastánce. Do roku 2003 totiž tímto způsobem udělování milostí fungovalo. Ministerstvo spravedlnosti připravilo pro prezidenta, tehdy Václava Havla, veškeré podklady k udělení či zamítnutí žádosti o milost a prezident po konzultaci s pracovníky Hradu rozhodl.
Nástupem Václava Klause se ale tato praxe změnila a o veškerých žádostech se rozhodovalo přímo na Pražském hradě.
Klaus přitom za své desetileté působení v prezidentském úřadu udělil individuální milost 412 lidem. Jeho předchůdce Václav Havel udělil 860 milostí.
Kdo všechno se podílel na Hradě na přípravě podkladů pro Klause, ale není známo. Jisté pouze je, že na prezidentskou kancelář se obracejí ročně tisíce lidí s žádostí o milost. Začátkem ledna Klaus oznámil, že do odchodu 7. března musí posoudit ještě 800 žádostí, a že několik milostí ještě udělí.
To Miloš Zeman opakovaně tvrdí, že s milostmi je třeba šetřit a sám by je prý uděloval pouze v případech, kdy třeba odsouzený umírá ve vězení a poslední chvíle svého života by chtěl strávit doma.
„Takový model je možný, i když konečné slovo bude mít stejně prezident,“ řekl Právu k Zemanovu nápadu bývalý ministr spravedlnosti, místopředseda Sněmovny Jiří Pospíšil (ODS).
Připomněl, že právě za Havla byl model nastaven tak, jak o tom nyní mluví Zeman. Podle Pospíšila ale vždy bude záležet na kvalitě a odbornosti lidí, kteří podklady pro prezidenta připravují: „Nevím, jaké odborníky má na Hradě pan prezident, ale možná je lepší, když je takto citlivá záležitost rozdělena mezi Hrad a ministerstvo.“
Resort bude muset posílit svůj odbor
Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Stanislava Polčáka (TOP 09/STAN) jde o správné řešení, nicméně i prezident by měl mít ve svém úřadu skupinu dvou, tří lidí, kteří by byli korektivem k návrhům ministerstva spravedlnosti. „Jde o tak významnou pravomoc prezidenta, že by neměla být zcela mimo jeho gesci,“ řekl Právu Polčák.
Naopak jakkoli komentovat návrh Zemana odmítl na dotaz Práva náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. „Vůbec se k tomu nebudu v tuto chvíli vyjadřovat, je to věc ústavních kompetencí,“ prohlásil.
Právě při přechodu posuzování žádostí o milost na ministerstvo spravedlnosti by podle zdrojů z resortu bylo nutné personálně posílit odbor dohledu, kam by milosti nejspíš spadaly. Patří pod Voláka.
Po přechodu veškeré agendy na Hrad v roce 2003 byl odbor stížností a milostí zrušen a zbytková agenda přešla pod odbor dohledu.
I za situace, kdy si Klaus převedl veškerou agendu milostí pod svůj úřad, ale existuje možnost, jak rozhodnutí převést na ministra spravedlnosti.
Stanoví ji trestní řád. Týká se to bezdůvodných žádostí o udělení milosti, kdy prezident republiky může stanovit, ve kterých případech ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost může provést a bezdůvodnou žádost sám zamítnout.
V takových případech je rozhodnutí plně v kompetenci ministra spravedlnosti.
