Podle zákona by měla vzniknout síť 146 veřejných neziskových nemocnic, které by měly automatický nárok na smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Ostatním zdravotnickým zařízením by pojišťovny proplácely jen akutní péči.

V dopise předsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi zdůvodnil prezident své rozhodnutí mimo jiné tím, že zákon nepřípustně zasahuje do vlastnických práv majitelů zdravotnických zařízení.

"Zákon ve své logice znamená opuštění principů, na kterých se celá naše společnost - a s ní i zdravotnictví - vyvíjely od listopadu roku 1989, to je na úctě k soukromému vlastnictví, k pluralitě vlastnických vztahů, ke svobodné volbě lékaře a zdravotnického zařízení. Zákon v této své podobě zdravotnictví destabilizuje, zbytečně rozděluje lékaře a další zdravotníky, vyostřuje politickou atmosféru v zemi a zneklidňuje pacienty a celou českou veřejnost," napsal Klaus.

Zákon o neziskových nemocnicích podporují zejména poslanci ČSSD a KSČM. Zástupci ODS v dubnu upozornili, že pokud Sněmovna normu nakonec schválí, budou si stěžovat u Ústavního soudu. [celá zpráva]

Podle prezidenta se zákonem dříve nesouhlasila ani vláda

Prezident také připomněl, že se proti zákonu postavila značná část zdravotníků, nesouhlasí s ním ani krajské samosprávy a v Senátu byl zamítnut drtivou většinou.

Se svými výhradami proti předloze Klause v úterý seznámili představitelé krizového štábu zdravotníků. Zástupci lékařů, zubařů, lékárníků a asociace 160 z 200 nemocnic se snažili prezidenta od podpisu zákona odradit. [celá zpráva]

Podle Klause zákon původně zamítla i samotná vláda, když v prosinci 2004 označila poslanecký návrh za "nepropracovaný, nekomplexní, mající četné věcné a legislativní nedostatky".

Prezident uvedl, že sama vláda tehdy varovala před tím, že by zákon "mohl vést k další eskalaci nehospodárnosti systému a neefektivnímu čerpání veřejných prostředků."