Situací se bude ve středu zabývat sněmovní podvýbor pro justici. „Jsem přesvědčen, že jednání (Hradu) je skandální,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Jde podle něj o bourání pilířů demokratického státu. Pro návrh TOP 09 hlasovalo 63 ze 186 poslanců. Proti jich bylo 73, a to z ANO, SPD, ČSSD a KSČM.

Podle vládní ČSSD je zatím zbytečné téma na plénum Sněmovny přenášet. Podle šéfa klubu Jana Chvojky je k věci příslušný podvýbor.

Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek mluvil o možnosti zřídit vyšetřovací komisi, v extrémním případě začít proces impeachmentu. „V tento okamžik je to ale předčasné, počkáme si, co řeknou zástupci Hradu a soudci,“ dodal.

Pozor na „silná slova“

ODS debaty o možných sněmovních krocích považuje za předčasné. Šéf poslanců za tuto stranu Zbyněk Stanjura doporučil „šetřit silnými slovy“ a počkat na výsledky jednání. Mimořádné prostředky, tedy odvolání prezidenta nebo zřízení vyšetřovací komise, by se podle něj měly využít jen pro mimořádné situace. Navíc nejsou k dispozici hlasy aspoň části vládního tábora, které by k tomu byly třeba.

Předseda ODS Petr Fiala doplnil, že ČR může být hrdá na to, že má nezávislý justiční systém, kterým je dostatečně chráněna, a situaci je třeba řešit standardními nástroji.

Hradní kancléř Vratislav Mynář po výslechu před vyšetřovací komisí

Hradní kancléř Vratislav Mynář přiznal, že za soudci chodil. On ani Zeman v tom nevidí problém.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Podle Ústavy Senát může se souhlasem Sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentovi k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Velezradou se rozumí jednání směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky nebo proti jejímu demokratickému řádu. ÚS může rozhodnout, že prezident ztrácí úřad. K přijetí návrhu ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a třípětinové většiny Sněmovny, tedy 120 poslanců.

Podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové by pomohlo, kdyby existovala nejvyšší rada soudnictví. „Prezident republiky může jako účastník řízení vyjádřit své argumenty a postoj pouze v rámci zákonem upravených procesních postupů, tj. v rámci svých písemných podání či při ústním jednání soudu,“ dodala Zemanová. [celá zpráva]