Jak proběhla schůzka s prezidentem Milošem Zemanem?

Jsem za schůzku s panem prezidentem rád, protože jsme spolu opravdu otevřeně mluvili o našich názorech v zahraniční politice. Schůzku vnímám pozitivně.

Jste si jistý, že vás příští týden jmenuje ministrem zahraničí?

Pan prezident mi pogratuloval k pozici ministra zahraničních věcí. Takže to vnímám tak, že jsme dospěli k závěru, že mám kvalifikaci i schopnosti tuto pozici zastávat.

Zeman se nechal slyšet, že si nepřeje další působení europoslance Pocheho na ministerstvu. Hovořili jste o tom?

Panu prezidentovi jsem řekl, že personální záležitosti na ministerstvu chci řešit až po svém jmenování.

Ministr má mít právo vybrat si své spolupracovníky

Řekl jsem mu, že si myslím, že ministr má mít právo vybrat si své spolupracovníky na pozicích politických náměstků či poradců. Budu vybírat z odborníků, kteří mají zkušenosti či praxi.

To znamená, že Poche zůstane na ministerstvu?

Budu to řešit po svém jmenování. Ale panu Pochemu jsem řekl, že vzhledem k jeho erudici v oblasti evropské politiky bych s ním rád dál pokračoval ve spolupráci.

A s tím prezident neměl problém?

Pan prezident mi řekl své výhrady, ale respektoval, že by si ministr měl vybrat své spolupracovníky.

V pátek prezident řekl, že by „nebylo vhodné, aby pan Poche byl na ministerstvu zahraničí, když je europoslanec a má tedy plnit své funkce, ať už v Bruselu, nebo ve Štrasburku“. Znamená to, že s ním počítáte spíš pro externí spolupráci?

Do poloviny příštího roku je Miroslav Poche poslancem Evropského parlamentu, což považuju za výhodu vzhledem k zahraničněpolitické orientaci České republiky. Ale do svého jmenování opravdu nebudu řešit, kdo a za jakých podmínek bude v mém poradním sboru.

Opozice vám vyčítá, že nemáte dostatečnou kvalifikaci pro ministra, neboť jste donedávna působil jako Pocheho asistent. Očekává, že budete působit jako jeho prodloužená ruka.

Rozhodně nejsem ničí loutka. Mám vlastní názor na to, jak by měla vypadat naše zahraniční politika.

Nemyslím si, že bychom měli přijímat migranty

Mým cílem je, abychom s panem prezidentem a panem premiérem diskutovali názory na konkrétní témata, ať už se týkají Evropské unie, transatlantických vztahů, případně Afriky a rozvojové spolupráce, což je jedno z mých témat, která chci vyzdvihnout. Věřím, že dokážu, že máme jasnou a velmi aktivní zahraniční politiku.

Platí, že se budete se Zemanem stýkat pravidelně?

S panem prezidentem jsme se shodli, že je velmi užitečné pravidelné setkávání ústavních činitelů. Poslední proběhlo v září. Věřím, že ve schůzkách budeme pokračovat.

Zeman odmítl jmenovat Pocheho ministrem kvůli jeho odlišným názorům v zahraniční politice. Vy ale, předpokládám, máte podobné názory jako Poche.

Lidé mají na některá zahraničněpolitická témata odlišné názory. Základem toho, abychom mohli dělat efektivně zahraniční politiku, je, aby existoval dialog mezi klíčovými ústavními činiteli. Chci, abychom vystupovali jednotně a co nejlépe zastupovali zájmy našich občanů ve světě.

Co říkáte na postoj vlády, která odmítá přijmout jediného uprchlíka? Shodujete se s ní?

V tuto chvíli nevidím důvod, proč bychom měli otevírat stavidla migrace do České republiky. Vláda má ve svém programovém prohlášení, že chce čelit problému migrace. Chceme řešit problémy v zemích, odkud migranti utíkají, případně pomoci zemím, přes které migranti proudí. Chceme posílit ochranu vnějších hranic Evropské unie. To jsou priority ministerstva zahraničních věcí.

S panem premiérem i odborníky se chci bavit o možnosti zvýšit naši rozvojovou pomoc. Chtěl bych, abychom se mohli aktivněji zapojit do ochrany našich vnějších hranic.

Takže souhlasíte, že by Česko nemělo přijímat žádné uprchlíky?

Nemyslím si, že bychom měli přijímat migranty.

Pokud se děti naleznou, věřím, že naše společnost bude schopná poskytnout jim útočiště, o kterém jsem hovořil.

 A co říkáte na návrh europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), aby ČR poskytla azyl padesáti syrským sirotkům?

Působí to jako politická kampaň. Jako země s deseti milióny obyvatel bychom mohli několika desítkám zranitelných dětí pomoci a poskytnout dočasné útočiště, aby mohly prožít normální dětství. Ale zatím nevím o žádných konkrétních dětech. Pokud takové děti najdeme v uprchlických táborech, tak bychom jim měli poskytnout útočiště na jasně stanovenou dobu.

Jak dlouhá by tato doba měla být?

Jak už jsem řekl, skutečně válkou zasažení sirotci si zaslouží alespoň trochu normální dětství. Přesná doba závisí na tolika faktorech, jako je věk, vzdálení příbuzní, stav v jejich domovské zemi, že to nejde odhadnout.

Znovu opakuji, že zatím nikdo neřekl, které konkrétní děti má na mysli, takže to považuji za zbytečné volební téma, které jen zbytečně rozděluje zemi.

Premiér Andrej Babiš se sice se Šojdrovou dohodl, že může syrské sirotky vhodné pro azyl v ČR hledat, sám se však staví proti jejich přijetí. Jste připraven na názorový střet?

Pokud se děti naleznou, věřím, že naše společnost bude schopná poskytnout jim útočiště, o kterém jsem hovořil. Sdílím stejný názor jako pan předseda ČSSD Jan Hamáček, který řekl, že by naše země měla projevit své humanistické základy, které položil prezident Tomáš G. Masaryk.

Rozvojová pomoc je jedním z nástrojů, který může snížit migrační tlak.

Hovořil jste o rozvojové spolupráci. Jak konkrétně by podle vás Česko mohlo pomáhat Africe?

Máme dlouhodobě velmi dobré vztahy s řadou afrických zemí ze severní a subsaharské Afriky. Příští rok budeme otevírat ambasádu v Mali, kde působí i čeští vojáci.

Pro mě budou důležité dvě otázky. Jednak celková výše naší rozvojové pomoci, kde bohužel nedosahujeme našich závazků vůči OECD. Správně bychom měli rozvojové pomoci věnovat 0,33 procenta HDP, ale dali jsme jen 0,1 procenta HDP.

Druhá otázka je, jak pomoci africkým zemím v oblasti vodohospodářství a energetiky. Mohli bychom pomoci našimi experty k rozvoji této infrastruktury a následně i hospodářství, vytvoření pracovních míst a zlepšení celkové životní situace lidí.

Už jste o tom hovořil s Andrejem Babišem? Podpoří vás?

Pan premiér opakovaně zdůrazňuje, že pokud chceme řešit zásadní problém migrace, tak musíme být aktivní. Právě rozvojová pomoc je jedním z nástrojů, který může snížit migrační tlak.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.