Zatímco politici se slovně perou, zda platy ve veřejné sféře zvednout o šest či deset procent, sami by si přilepšili mnohem víc než další zaměstnanci státu. „Nevidíme jediný důvod, aby platy politiků vzrostly odhadem o dvacet procent,“ řekl Právu pirát Mikuláš Ferjenčík.

Vláda návrh poslala do Sněmovny už začátkem května, ale poslancům se už tři schůze za sebou podařilo jeho projednávání odložit. O schválení usilují pouze Piráti za pomoci okamurovců, kteří ale mají dohromady jen 44 poslanců.

„Jsme připraveni znovu navrhnout zařazení platového zákona ve středu na schůzi, protože považujeme za ostudu, že zákon leží ve Sněmovně téměř čtyři měsíce a poslanci blokují jeho projednání,“ potvrdil Právu Ferjenčík. Podle něj se Piráti nechtějí chovat jako papaláši.

„Tak jako jsme podpořili už v minulosti pirátský návrh, podpoříme ho i ve středu,“ odpověděl šéf klubu SPD Radim Fiala.

Vymluví se na penze?

Nejspíš ale ve středu, kdy se Sněmovna sejde po prázdninách kvůli důchodům, znovu ztroskotají. Šéfové frakcí oslovení Právem tvrdí, že o programu schůze budou teprve hovořit. „Chceme navrhnout také nějaké body, musíme se o tom pobavit,“ řekl šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

„Nemohu mluvit za kolegy, budeme o tom jednat, “ reagoval stručně šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Finální rozhodnutí padne po středeční poradě klubu před jednáním,“ sdělil šéf klubu lidovců Jan Bartošek. Poradí se i klub ČSSD, jak sdělil jeho předseda Jan Chvojka. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové nejspíš nebude mezi poslanci mnoho chuti program schůze rozšiřovat, ale členové klubu o tom budou jednat.

„Předpokládám, že debata kolem zvyšování důchodů, kvůli čemuž byla schůze svolána, bude dost bouřlivá a může se protáhnout, takže rozšiřování programu schůze o další body není dobrý nápad,“ uvedl místopředseda klubu KSČM Leo Luzar.

Pro poslance téměř 130 tisíc

Není tak vyloučeno, že při nechuti poslanců znovu se „hrabat“ v jejich příjmech nestihne projít platový zákon kvůli lhůtám do konce roku celým legislativním kolečkem, a od ledna se tudíž nic nezmění. Podle propočtů by od začátku příštího roku měl minimální součet základního platu a náhrad zákonodárců poskočit z dnešních 115 300 na 126 700 korun hrubého měsíčně.

Základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně přitom pobírá jen desetina poslanců, většině ho zvyšují funkční příplatky. Nejnižší paušální náhrady na dopravu, stravu a reprezentaci, které se k platu připočítávají, letos dosahují 39 400 korun.

Od začátku příštího roku by měl základní plat zákonodárce dosáhnout 83 400 korun a náhrady 43 300 Kč. V případě ministra by plat povyskočil ze 144 700 na 159 100 korun a náhrady z 21 100 na 23 200 Kč.

U premiéra by šlo o růst z 203 600 na 224 tisíc a náhrady by se zvýšily o 2600 Kč. Nejvíc by si přilepšil prezident, a to na platu z 252 800 na 278 000 korun a na náhradách z dnešních 235 200 na 258 700 korun hrubého měsíčně.

K tomu je ale nutné u všech činitelů připočítat další zvýšení o tisíce korun díky růstu mezd ve státním sektoru, od nichž se platy politiků vypočítávají.

Chybějí propočty

Přesná čísla zatím nejsou k dispozici: Český statistický úřad totiž od začátku roku 2017 podle nové evropské metodiky nepočítal platy v tzv. nepodnikatelské sféře, od kterých se příjmy politiků i soudců odvíjejí. Vláda nicméně svým nařízením letos na jaře nařídila statistikům vrátit se ke staré metodice a pouze kvůli ústavním činitelům znovu počítat nepodnikatelskou sféru. Výsledky budou až v září.

Od začátku roku 2019 by měla tzv. platová základna, která slouží pro výpočet platů činitelů, dosahovat 2,75násobku platu v nepodnikatelské sféře, přičemž vláda chce zastropovat tuto sumu na letošní úrovni, tedy na 2,5násobku.

Vláda, jak napsala v důvodové zprávě, nepovažuje za přiměřené „bezprecedentní skokové zvýšení platů představitelů státní moci, zejména s ohledem na způsob odměňování ostatních skupin zaměstnanců“.

Někteří poslanci namítají, že pokud má dojít k zásahu do jejich příjmů, mělo by se to týkat i soudců a státních zástupců, kteří si v minulosti opakovaně soudně vymohli návrat k původním platům s odkazem na nezávislost justice. Příjmy soudců se tak počítají od trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Žalobci pak mají nárok na 90 procent platů soudců.