Hlavní obsah

Politické gesto, které nic neznamená, hodnotí experti Zemanův krok v kauze H-System

Novinky, Renáta Bohuslavová

Prezident Miloš Zeman se připojí k ústavní stížnosti některých klientů H-Systemu. Podle ústavních právníků jde z jeho strany jen o symbolické politické gesto, které formálně nic neznamená a Ústavní soud k němu vůbec nemusí přihlédnout. Shodují se i v tom, že jde i o neobvyklou situaci a precedens, kdy bude záležet na síle Zemanovy argumentace.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Prezident Miloš Zeman

Článek

„Procesně to neznamená vůbec nic. Je to jen vyjádření symbolické podpory,” řekl Novinkám ústavní právník Jan Kudrna.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha jde o zcela novou situaci. „Zatím prezident republiky nikdy takové podání nepodal. Lze říci, že to bude trochu precedens. Osobně mám za to, že je to především otázka síly argumentace. Z formálního hlediska to nemá větší význam než jiná podání,” řekl Novinkám Gerloch. „Určitě to souvisí i s tím, že je to takové politické nebo společenské gesto,” doplnil.

Podobně to vidí i ústavní právník Jan Kysela. „Prezident je státní orgán, a je proto velmi neobvyklé, když se pokouší intervenovat proti státu,” uvedl Kysela.

Miloš Zeman se ke stížnosti podle tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka plánuje připojit na základě principu amicus curiae - brief (přítel soudu). Člověk připojující se touto formou není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém pohledu na věc. Soud k ní ale vůbec nemusí přihlédnout. „V první fázi si vyžádáme text ústavní stížnosti a následně dojde ke zmíněnému kroku,” napsal Novinkám Ovčáček.

Foto: Petr Horník, Právo

Expert na ústavní právo Jan Kysela při rozhovoru pro deník Právo.

Přítelem soudu podle Kysely bývá nejčastěji občanské sdružení nebo odborník. „Nejsem si jist, zda takovým 'přítelem' může být prezident republiky jako reprezentant moci,” dodal Kysela.

Za výjimečnou situaci považuje i Kudrna. Nebývá podle něj běžné, že vysoce postavení ústavní činitelé jako předsedové Senátu, Sněmovny nebo premiér či prezident se takovou formou připojují k ústavním stížnostem. „Myslím, že takových případů není moc, a pokud k nim někdy došlo, tak to většinou byli odborníci v oboru ústavního práva a velmi často na základě toho, že byli ústavním soudem přímo osloveni,” doplnil Kudrna.

Poškození žádají o odložení rozhodnutí o vystěhování

Poškození klienti H-Systemu z bytového družstva Svatopluk ústavní stížnost podali v pondělí odpoledne a požadují odložení vykonatelnosti rozhodnutí o vyklizení bytů a projednání jejich stížnost mimo pořadí. [celá zpráva]

Ta je namířena proti červencovému rozsudku Nejvyššího soudu, podle něhož by lidé měli do 23. srpna vyklidit domy, ve kterých žijí. Miloš Zeman krátce po vyhlášení rozhodnutí řekl, že má pochybnosti o kvalitě a lidskosti ústavního systému. [celá zpráva]

Foto: Milan Malíček, Právo

Nejvyšší soud rozhodl v kauze H-Systém o vystěhovaní lidí z domů v Horoměřicích u Prahy.

Následně se sešel s předsedy Ústavního a Nejvyššího soudu Pavlem Rychetským a Pavlem Šámalem. Ten po schůzce uvedl, že stát by měl do kauzy H-System vstoupit a poškozené klienty odškodnit. [celá zpráva]

Ústavní soud by se celou věcí mohl zabývat již tento týden. Ani v případě, že by se jí nezabýval mimo pořadí, nemělo by 23. srpna lidem hrozit vystěhování. Podle účastníků jednání konkurzního správce Josefa Monsporta se zástupci družstva Svatopluk konkurzní správce přislíbil, že žádného z klientů H-Systemu z Horoměřic nevystěhuje do vyřešení případu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám