Sucho trápí Česko už delší dobu a letošní léto problém ještě víc zviditelnilo. Autoři proto zamýšlejí zavést do novely i zákaz používání vody v případě krize. Znamenalo by to například omezení zalévání nebo napouštění bazénů během sucha.

„Zákon určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni ve chvíli, kdy bude hrozit nedostatek pitné vody,“ potvrdila Právu Dominika Pospíšilová z tiskového odboru MŽP.

Konkrétně by se postupovalo tak, že Český hydrometeorologický ústav vydá výstrahu, že hrozí nedostatek vody, podobně jako dnes upozorňuje třeba na nebezpečí zvýšené hladiny řek u povodní.

„Následně se sejde krajská komise, složená z vodohospodářů, zástupců povodí a kraje, a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba učinit konkrétní opatření, například omezit odběry vody či naopak zprovoznit záložní zdroje vody,“ vysvětlila Pospíšilová.

„Logicky je nejdříve třeba omezovat použití vody na zalévání nebo napouštění bazénů, tedy užívání pitné vody jako vody užitkové,“ dodala. V současnosti se připravuje paragrafové znění zákona, o němž se příští rok povede debata ve Sněmovně. Novela by mohla začít platit od roku 2020.

Inspirace v Izraeli

Sucho a riziko nedostatku vody podle ministra Richarda Brabce (ANO) je a bude v horizontu několika let největším problémem životního prostředí.

Podle Pospíšilové je proto základním úkolem zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, mít dostatek povrchové a podzemí vody pro případ, že přijdou další roky bez dostatku sněhu a dešťových srážek, a umět šetrně hospodařit s pitnou vodou.

Pole se už nebudou moci zalévat dnešními závlahami, kdy třeba na pole se saláty stříkala voda plošně z obrovských trubek.Dominika Pospíšilová, MŽP

„Proto potřebujeme celý mix opatření, která do sebe zapadnou jako střípky mozaiky. Hlavními nástroji jsou obnova přirozených vodních prvků v krajině, revitalizace toků a dodržování vhodných osevních postupů a dalších zásad dobré zemědělské praxe,“ uvedla mluvčí.

Ministr zemědělství Miroslav Toman již dříve Právu řekl, že to je jedna z jeho priorit. MŽP se v novele chce přiblížit třeba politice Izraele, v němž zemědělci s rozmyslem prosperují i v pouštních oblastech.

„Ministerstvo se ohledně nakládání s vodou dlouhodobě inspiruje v Izraeli, nejen co se týče zemědělství a kapkové závlahy, ale také třeba chytrých informačních systémů zamezujících ztrátám vody,“ podotkla Pospíšilová.

Největší výzva bude podle ní čekat zemědělství. „Pole se už nebudou moci zalévat dnešními závlahami, kdy třeba na pole se saláty stříkala voda plošně z obrovských trubek. To velmi rychle přestane a například pro ovocnářství nebo zelinářství bude řešením kapková závlaha, stejně jako třeba v Izraeli, který je pro nás obrovským vzorem,“ vysvětlila.

Aby se v krajině udržela voda, jsou z pohledu obou zmíněných ministerstev důležitá opatření, jako je obnovování rybníků, mokřadů, tůní, vytváření remízků a dalších krajinných prvků, které zpomalují odtoky vody.

Dodavatelé zdražení neplánují

Dopady sucha nejsou podle Pospíšilové zatím naštěstí tragické. „Velké přehrady zatím mají dostatek pitné vody na dlouhou dobu dopředu. Ale musíme se preventivně připravit i na situaci, kdy mohou mít stovky tisíc obyvatel v letních měsících problém s dostupností vody, protože jsou zásobovány z méně vydatných zdrojů,“ dodala.

Vedro ovšem má vliv i na kvalitu vod. V řekách je už teď kvůli úbytku vody vyšší poměr fosforu, a i díky němu se v přehradách za tepla množí sinice, které mohou ztížit čištění a výrobu pitné vody. Dodavatelé ale kvůli náročnějšímu technologickému zpracování zatím zdražování neplánují.

„Vodohospodářské společnosti si nemohou libovolně stanovovat ceny vody – jsou přísně regulovány. Jaká bude cena vody, nemá přímo souvislost se suchem,“ řekl Právu Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), která dodává pitnou vodu více než 730 tisícům lidí na severu Moravy a ve Slezsku.

A ve stejném duchu Právu na dotaz odpověděl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí. Cena vody podle jeho vyjádření podléhá regulaci formou věcného usměrňování cen, do kterého lze promítnout pouze prokazatelně oprávněné náklady a přiměřený zisk.

„Vysoké teploty samy o sobě nejsou cenotvorný prvek,“ řekl Právu Vojtěch. Hypoteticky by se ovšem zvýšené náklady na výrobu, distribuci nebo čistění vody mohly v kalkulaci ceny na následující období promítnout.

Voda s nižší DPH

SmVaK ale nepředpokládá, že k tomu dojde. „V současnosti nemáme žádný problém týkající se zdrojů pro výrobu pitné vody a jejich vydatnosti, a platí to pro centrální i lokální zdroje,“ sdělil Síbrt Právu.

A podobně odpovídají i další. Zvýšení cen v důsledku sucha a vedra nepředpokládají například ani Vodárna Plzeň, ani Slovácké vodárny a kanalizace.

Zdražování vody jako stále vzácnější komodity neplánuje ani ministerstvo životního prostředí. Vládní prohlášení naopak počítá s tím, že se voda přesune do nižší sazby DPH. Ministr Brabec věří, že díky tomu vzniknou nové prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury.

„Problém v Česku je totiž především v tom, že se v trubkách stále ztrácí až 20 procent vody, protože vodárenská infrastruktura je zanedbaná,“ uvedla pro Právo Pospíšilová.