Podle informací Práva chystá Toman na ministerstvu komisi pro audit církevních restitucí.

Jejími členy budou podle informací Práva exposlanec ČSSD a zemědělský odborník Karel Machovec nebo bývalý jihomoravský hejtman ČSSD Michal Hašek. Ten stane také v čele Legislativní rady ministerstva.

„Komise prověří postup Lesů ČR, Státního pozemkového úřadu a všech podřízených organizací, které v minulosti cokoliv vydaly církvi,“ řekl Právu Toman.

Jde i o dekrety

Komise vznikne už na přelomu července a srpna. Jejím smyslem bude zjistit, zda organizace postupovaly správně při vydávání majetku církvím, respektive zda dostatečně bránily zájmy státu. Audit bude podle Tomana trvat nejméně půl roku až rok. „Samozřejmě budu chtít, aby to bylo v co nejkratší době hotovo,“ poznamenal.

Zaměřit by se měl například na otázku, zda byly při vydávání majetku respektovány dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Podle zákona o církevních restitucích státní instituce majetek zabavený podle dekretů vydat nesmějí. Jak už Právo informovalo, dotknout by se to mohlo například maltézského řádu, který v restitucích získal již skoro 1400 hektarů polí a lesů.

Nejde o žádnou trafiku. Komise bude zasedat jednou za měsíc. Budu v ní pracovat na dohodu o provedení práce, odměna bude 250 korun na hodinuMichal Hašek (ČSSD), býv. jihomoravský hejtman

Pokud by audit zjistil, že v některém případě postupovaly státní instituce špatně, věc přeberou právníci. „To je jeden z důvodů, proč jsem založil Legislativní radu ministerstva zemědělství, kde budou odborníci mimo resort, budou to experti na zemědělské právo,“ dodal pro Právo Toman.

Církevní majetek byl odhadnut na 134 miliard korun, z toho stát vydal pole a lesy v hodnotě 75 miliard korun, zbylých 59 miliard korun slíbil splatit během třiceti let, což se započtením inflace může znamenat výdej až 100 miliard korun.

Hašek svůj nástup do čela Legislativní rady potvrdil. „Naším úkolem bude spolupracovat na připravované legislativě týkající se resortu a resortních organizací. Využiji jako právník zkušenosti z legislativní práce v Poslanecké sněmovně a desetileté působení v zemědělském výboru Sněmovny,“ oznámil na Facebooku.

Hašek se chce věnovat šelmám

Na otázku Práva doplnil, že bude pro resort pracovat pouze externě, několik hodin do měsíce. „Nejde o žádnou trafiku. Komise bude zasedat jednou za měsíc. Budu v ní pracovat na dohodu o provedení práce, odměna bude 250 korun na hodinu. Měsíčně by se tedy mělo jednat o jednotky tisíc,“ řekl Právu Hašek.

Nadále bude zaměstnán v advokátní kanceláři u Miroslava Jansty jako koncipient. Shodou okolností se advokátní kancelář nachází dvě minuty chůze od budovy ministerstva.

Mezi své první úkoly chce Hašek zařadit zpřísnění legislativy upravující chov šelem. Reaguje tak na policejní vyšetřování nelegálního zabíjení tygrů pro komerční účely v zooparku Bašť. [celá zpráva]

Hasiči pomohli s odvozem tygra.

Hasiči pomohli s odvozem tygra ze zooparku Bašť.

FOTO: Celní správa

Spolupracovat chce také s „antibyrokratickou komisí ministerstva zemědělství“ na zjednodušení předpisů, které zbytečně zatěžují zemědělské podnikatele. Toman si chce posvítit i na to, kolik Státní pozemkový úřad utrácí za externí právníky. „Bude to jeden z úkolů pro nového ředitele SPÚ, prověřit stávající právní služby, abychom měli jistotu, že je všechno v pořádku,“ řekl Právu.

Ze Státního pozemkového úřadu odešla ředitelka Svatava Maradová, podle Tomana to však nemá žádnou souvislost. „Paní ředitelka dobrovolně rezignovala k 9. srpnu. Nyní si vybírá dovolenou. Řízením bude pověřen statutární náměstek, který má za úkol vypsat výběrové řízení na nového ředitele,“ dodal. Pozemkový úřad dočasně povede ředitel sekce řízení ústředí SPÚ Martin Vrba, který byl pověřený řízením úřadu už před příchodem Maradové.

ČSSD je stejně jako ANOKSČM přesvědčena, že by se měly v budoucnu vyplácené finanční náhrady církvím zdanit. To by mohlo vést ke snížení 59miliardové náhrady o 11 miliard. Zákon zatím čeká na schválení ve Sněmovně. Podle řady právníků a ústavních expertů však návrh zřejmě shodí Ústavní soud, neboť výplata náhrad, které činí zhruba dvě miliardy ročně, je jištěna smlouvami státu s církvemi.