„Dopadlo to bohužel tak, jak se dalo očekávat. Hnutí ANO se odmítalo vzdát představy, že premiérem bude trestně stíhaný estébák, vítěze voleb podpořily jen dvě strany. 28 let po svobodných volbách bylo prolomeno tabu a k vládní moci se dostává komunistická strana,“ komentoval to předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek krátce poté, co druhá vláda Andreje Babiše dostala důvěru.

„Je to špatná vláda pro Českou republiku, je to polokomunistická vláda. Je to vláda, která je neúplná, chybí obsazení tak důležitého postu, jako je ministr zahraničí. Nemá vlastní programové cíle,“ kritizoval vládu šéf ODS Petr Fiala.

ČTĚTE TAKÉ:
Druhá Babišova vláda má důvěru Sněmovny
Babiš vyšel mezi demonstranty, ti na něj házeli láhve s vodou

Podle někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) je to pozoruhodná událost. „Skončila republika. Je to druhá Česká republika. Andrej Babiš bude vést stát jako vůdce,“ konstatoval.

Jako kočka s kanárkem

Koalici hnutí ANO a ČSSD přirovnal ke kočce a kanárkovi. „Když dáte do jedné klece kočku a kanárka, tak bych chtěl vědět, jak ten kanárek bude kočku kontrolovat,“ připodobnil vztah koaličních partnerů.

Podobně noční dění ve Sněmovně komentoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Dnešním hlasování končí Česká republika, začíná druhá Česká republika,“ litoval.

Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek doplnil, že Andrej Babiš posunul ČR na východ směrem k Rusku. Podle Bartoška nyní přijde souboj o svobodu veřejnoprávních médií a o Senát.

„Je to vláda, která vznikla pletichařením. Je to vláda, do které značně mluvil prezident Miloš Zeman. Tato vláda bude trvat tak dlouho, jak bude trvat ekonomická konjunktura. V případě, že nastane ekonomický propad, tak na rozdávání nebude dost peněz a vláda půjde z kopce,“ uvedl předseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Cesta k druhé Babišově vládě
21. října 2017 – hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 29,64 procenta hlasů a ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně obsadilo 78 křesel. Andrej Babiš byl lídrem hnutí, kandidoval ve Středočeském kraji. Uspěl vzdor trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
22. října 2017 – prezident Miloš Zeman uvedl, že Babiše jmenuje premiérem. Zároveň se vyslovil proti tomu, aby šéfa ANO poslanci znovu vydali k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Babiše vydala už předchozí Sněmovna, s novým mandátem však znovu získal poslaneckou imunitu.
31. října 2017 – Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Už dříve avizoval, že ho pověří sestavením vlády i podruhé, když se mu první pokus nepovede.
5. prosince 2017 – Zeman přijal demisi vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).
6. prosince 2017 – Zeman poprvé jmenoval Babiše premiérem, přestože si ANO nedokázalo vyjednat podporu ve Sněmovně. Většina parlamentních stran deklarovala, že je pro ni problematická podpora vlády s Babišem v čele zejména kvůli kauze Čapí hnízdo, pro některé byl hlavní překážkou program.
13. prosince 2017 – Zeman jmenoval Babišovu menšinovou vládu složenou ze zástupců ANO a nestraníků, ANO stále nemělo pro kabinet vyjednanou podporu ve Sněmovně.
13. ledna 2018 – z prvního kola prezidentských voleb, které se konaly 12. a 13. ledna, postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Babiš podporoval Zemana.
16. ledna 2018 – vláda při hlasování ve Sněmovně důvěru nezískala. Podpořilo ji 78 poslanců, ostatní ze 195 přítomných zákonodárců byli proti.
17. ledna 2018 – Babišův menšinový kabinet schválil demisi.
16. ledna 2018 – poslanci znovu vydali Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
24. ledna 2018 – Zeman přijal demisi Babišovy menšinové vlády. Zároveň vládu pověřil výkonem funkce do jmenování kabinetu nového a Babiše pověřil jednáním o sestavení nové vlády.
27. ledna 2018 – druhé kolo prezidentské volby, které se konalo 26. a 27. ledna, vyhrál těsně Miloš Zeman. Po vítezství naznačil, že dá Babišovi delší čas před jmenováním nové vlády.
5. dubna 2018 – zkrachovalo jednání mezi ANO a ČSSD o vládě. ČSSD chtěla, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný premiér, případně chtěla obsadit významné resorty včetně ministerstva vnitra. To ANO odmítlo, kompromis strany nenašly.
10. dubna 2018 – Zeman doporučil Babišovi jednat s SPD a KSČM, po schůzce v Lánech to řekl sám Babiš. Tyto strany ve Sněmovně často hlasovaly spolu, opozice o nich už předtím mluvila jako o skryté koalici.
12. dubna 2018 – výbor hnutí ANO doporučil svým vyjednávačům, aby se pokusili obnovit jednání o vládní spolupráci s ČSSD. Zemanem doporučované KSČM a SPD byly ochotné jednat o podpoře vlády, část hnutí ANO však měla problém s tím, že by se měl kabinet opírat o SPD.
7. května 2018 – šéf ANO Andrej Babiš a předseda ČSSD Jan Hamáček dospěli k textu koaliční smlouvy, oznámil Hamáček. Jednání se zúčastnil i Vojtěch Filip, předseda komunistů, kteří by měli dvoubarevnou vládu podpořit.
18. května 2018 – předsednictvo ČSSD schválilo jména pěti kandidátů na ministry v chystané koaliční vládě. Ministrem zahraničí má být europoslanec Miroslav Poche, ačkoliv Zeman o den dřív uvedl, že by ho do funkce nejmenoval.
21. května 2018 – začalo třítýdenní vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu do vlády s ANO podporované komunisty. Hlasovalo se v téměř 1100 místních organizacích.
6. června 2018 – Zeman jmenoval Babiše podruhé premiérem. Už dříve avizoval, že tak učiní ještě před ukončením referenda ČSSD a bez ohledu na jeho výsledek.
15. června 1018 – ČSSD oznámila oficiální výsledky vnitrostranického referenda. Pro koalici s Andrejem Babišem hlasovalo 58,33 procenta straníků, proti bylo 40,2 procenta.
27. června 2018 – Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu. Resort zahraničí nakonec neobsadil Poche, ale pověřen jeho vedením byl šéf ČSSD Jan Hamáček, který zároveň povede vnitro. Babiš původně navrhl Pocheho, na Hrad však poslal i další dopis, v němž navrhuje – pro případ prezidentova odporu – Hamáčka.
10. července 2018 – ještě před hlasováním o důvěře ve Sněmovně odstoupila ministryně spravedlnosti Taťána Malá. Důvodem bylo podezření, že při psaní svých diplomových prací opisovala. Zeman po přijetí její rezignace pověřil řízením resortu Jana Kněžínka.
12. července 2018 – kabinet Andreje Babiše získal ve Sněmovně důvěru. Z přítomných zákonodárců ho podpořilo 105 poslanců, 91 jich bylo proti. Jedná se o první vládu od pádu komunistické totality, která svou důvěru opírá o hlasy komunistů.