Sněmovna normu už jednou schválila, Senát ji ale zamítl. V horní komoře to prosadili senátoři ODS. Odpůrci mluvili o nabourání práva na soukromí a o nebezpečí zneužívání informací.

Ve středu ale poslanci senátory přehlasovali. Pro novelu nakonec zvedlo ruku 123 ze 169 přítomných zákonodárců. K přehlasování Senátu je ve Sněmovně potřeba minimálně 101 hlasů. Shodit předlohu ze stolu chtělo 42 poslanců, především z pravicové opozice.

Ta poukazovala na to, že vláda dala k evropské směrnici svůj přílepek. Původně totiž předloha cílila na mezinárodní správce daní. Kabinet Andreje Babiše (ANO) ale přišel s tím, že banky budou muset poskytovat údaje o klientech a obchodních transakcích i vnitrostátní správě daní.

Jsou tak dlouho v demisi, že už to úplně zapomínáme, že jsou v demisipředseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura

„Česká vláda nad rámec směrnice v rámci probíhajícího daňového džihádu obohatila směrnici o vlastní nápady. Pokládáme to za natolik riskantní, že nemůžeme novelu jako celek podpořit,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Stanjura: Už je toho moc

Předlohu cupoval i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Kdyby to byla čistá transpozice, zákon by prošel hladce. Kdyby to bylo bez vylepšení, které představila paní ministryně v demisi, pan premiér v demisi, celá vláda v demisi. Jsou tak dlouho v demisi, že už to úplně zapomínáme, že jsou v demisi,“ rýpl si Stanjura.

Kritizoval, že stát ví o lidech úplně všechno. „Jsou tady další postupy, jak bude mít ministerstvo financí více informací. Jeden registr za druhým. Nám to připadá moc,“ rozčílil se Stanjura.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podotkla, že Sněmovna už jednou novelu schválila ústavní většinou a dospěla ke kompromisnímu řešení.

„Jsem ráda, že poslanci výraznou většinou schválili novelu daňového řádu, jejíž finální podoba vznikla jako kompromis na základě jednání s profesními komorami a poslanci,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

„Nad rámec směrnice jde návrh zákona pouze v tom, že přístup k informacím by vedle zahraničního správce daně měl mít i správce tuzemský. Ostatně ani ve zbytku Evropy jsme nenarazili na případ země, která by omezila možnost získávat informace pro boj s daňovými úniky pouze na mezinárodní spolupráci,“ doplnila Schillerová.

Co zavádí novela daňnového řádu?
Novela na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní, ministerstvo šlo ale nad rámec směrnice a navrhlo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat údaje vyplývající zákona proti praní špinavých peněz jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Zdroj: ČTK