Vysoké platy a tzv. zlaté padáky jim přiznávají dříve uzavřené pracovní smlouvy, proti kterým není později ochrany. „Co panu Elkánovi podle smlouvy náleží, to mu musíme vyplatit,“ řekl Právu ministr vnitra Lubomír Metnar, který Elkána s jeho pracovní smlouvou zdědil po Milanu Chovancovi (ČSSD).

„Příjem kolem 600 tisíc měsíčně mi přijde nemorální. Zcela určitě dojde k revizi těchto smluv. Podrobíme je analýze ve spolupráci s ministerstvem financí tak, aby odměňování bylo opravdu navázáno na výkon manažerů,“ slibuje Metnar, který šéfa pošty odvolal s odůvodněním, že nedal podniku žádnou vizi.

U ministryně financí Aleny Schillerové najde pochopení. „S odměňováním manažerů ve státních nebo polostátních podnicích jsem velmi nespokojena. Platy i odměna by měly být vždy vázány na konkrétní výsledky,“ řekla Právu.

Podle ní by jim stát, který je zakladatelem podniků, měl dát jasný byznys plán. A ředitelé je musí vést tak, aby měly dobré výsledky. „To, že se tak mnohdy neděje, je špatně. Pokud firma výsledky nemá, pak to musí jejich ředitelé pocítit,“ prohlásila.

Zásady, které se neplní

Ministerstvo financí má v gesci desítky státních a polostátních firem. „Zaměřím se na to, jakmile bude čas. Určitě budu dbát na to, abychom nevypláceli nadstandardní plat někomu, kdo nemá výsledky. To bude pro mě zásadní, nepřekročitelná věc. Budu se zajímat o legislativní rámec, jak je to upraveno, jak jsou nastaveny podmínky,“ řekla ministryně a dodala: „Určitě by pravidla měla být dána. A myslím si, že to je věc vlády.“

Už před sedmi lety přijala vláda zásady odměňování vysokých manažerů. Platy a odměny podle tehdejšího ministra financí Eduarda Janoty měly víc souviset s finanční situací firmy a jejími výsledky. Odchodné, tedy zlatý padák v rámci konkurenční doložky pak neměl přesáhnout šestinásobek platu manažera.

Každoroční zprávy o jejich plnění ale ukazovaly, že resorty si většinou s jejich plněním příliš těžkou hlavu nedělaly. Ke snížení odměn, které vycházely z doporučení poradenské firmy bývalého ředitele Škody Auto Vratislava Kulhánka, došlo jen v některých firmách.

Před dvěma lety uvedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) v jedné ze zpráv, že roční příjmy zhruba osmi desítek vrcholových pracovníků se pohybují v rozpětí od 2,7 do 5,5 miliónu korun. Kolik skutečně manažeři státních firem berou, se ale zveřejňuje jen sporadicky.

V loňské analýze státních podniků Babiš uvedl, že sjednané odměňování pro nejvyšší management musí být motivační a vázáno na plnění jednoznačně uložených úkolů.

„Zásady však nebyly ze strany ministerstev při sjednávání manažerských smluv nebo smluv o výkonu funkce zcela dodržovány. Nadále docházelo ke sjednávání manažerských smluv nebo smluv o výkonu funkce, ve kterých nebylo sjednáno odměňování ve vazbě na ohodnocení,“ konstatuje jeho analýza.

„Odměňování manažerů jde ruku v ruce s jejich vysokou odpovědností, která je v případě selhání vyvozována,“ tvrdí se ve zprávě na jiném místě.

Víc než ministři

S tím nesouhlasí předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Odměňování často neodpovídá výsledkům podniků. Nikdo se nebrání, aby za velkou odpovědnost a za odvedenou práci byla adekvátní odměna. Ale to, co se tu děje, není normální,“ řekla Právu.

„Nechápu, proč by měli vysocí manažeři státních podniků brát větší platy než členové vlády. Mluvíme-li o velké odpovědnosti, určitě je to srovnatelné,“ dodala.

Ministři berou 144 700 korun a k tomu 21 100 korun paušální náhradu. Podle Vostré by se tím měla vláda vážně zabývat. „Není možné, aby to vlády zametaly pod koberec a jen konstatovaly, že se zásady nedodržují, a pak se divily, když nějaká věc, jako je případ ředitele pošty, na kterou jsou velké stížnosti, vyplave. Za neplnění zásad, které si sama vláda dala, musejí následovat také nějaké sankce. Třeba i pro ministra, který zásady nedodržel a uzavřel nehorázně nadstandardní smlouvu,“ prohlásila poslankyně.

Zatím jen na papíře

Podle ní by vláda měla nastavit jasnou metodiku odměňování, za jakých podmínek mohou být vypláceny odměny a kdy mohou být kráceny, nebo dokonce odebrány. Zda to vláda udělá zákonem, nebo zůstane jen u zásad, je podle ní jedno.

Minulá vláda si dala do svého legislativního plánu zákon o odměňování manažerů, ale úkol zůstal jen na papíře. Proto ho předložil senátor Libor Michálek (za Piráty, zelenéKDU-ČSL) s dalšími kolegy, avšak neuspěl.

„Chtěli jsme limitovat odměny manažerů, podobně jako jsou dnes v zákoníku práce cílové odměny. Může to být i 100 procent základu, ale musí být stanoveny cíle a měřitelné ukazatele pro jejich vyplacení,“ připomněl Michálek.

„Máme-li tabulky pro učitele a handrkujeme se u nich o stokoruny, tak mi přijde nemravné, aby osoby, které vykonávají státní politiku v určité oblasti, měly prakticky nelimitované odměny,“ dodal senátor s tím, že kdyby nová vláda rezignovala na úpravu pravidel, tak by svůj návrh oprášil.