Rusnokova vláda

Po pádu středopravé vlády Petra Nečase se Zeman navzdory nesouhlasu většiny parlamentních stran rozhodl, že pověří sestavením vlády ekonoma Jiřího Rusnoka a vznikne úřednický kabinet. Zeman se stal terčem kritiky představitelů někdejší vládní koalice (ODS, TOP 09, LIDEM), která chtěla vládu sestavit sama a na poslední chvíli sehnala 101 podpisů poslanců. Do prezidenta se tehdy pustili i europoslanci. Zeman Rusnokovu vládu jmenoval 10. července. Ta však nezískala důvěru Sněmovny a 13. srpna podala demisi. Úřednický kabinet působil do ledna 2014, kdy vznikla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Video

Prezident Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem

Lánská schůzka a vztahy s Bohuslavem Sobotkou

Krátce po vyhlášení volebních výsledků v říjnu 2013 se Miloš Zeman vložil do povolebních vyjednávání. Na lánském zámku přijal představitele „protisobotkovského“ křídla ČSSD - Michala Haška, Milana Chovance, Zdeňka Škromacha, Jeronýma Tejce a Jiřího Zimolu. K jednání došlo v době, kdy ČSSD začala řešit otázku odpovědnosti za nejhorší volební výsledek za posledních 20 let. Strana sice zvítězila, ale získala pouhých 20,5 procenta. Sobotka nakonec pokus o puč ustál a stal se předsedou vlády.

Spory se Sobotkou však doprovázely Zemanovo prezidentování celých pět let. Podle toho, jak byly situace vyhrocené, si dokonce prezident s bývalým premiérem střídavě vykali nebo tykali. Spory mezi politiky se odvíjí od situace z roku 2003, kdy Zeman kandidoval na hlavu státu a Sobotka ho tehdy ještě v nepřímé volbě nepodpořil. Na Hrad pak zamířil Václav Klaus a Zeman se stáhl z vrcholné politiky na svoji chalupu na Vysočině, kde občas přijímal návštěvy a zpovzdálí glosoval politické dění.

Během uplynulých let měl Zeman se Sobotkou neshody například kvůli jmenování Karla Srpa členem etické komise. Sobotka odmítl kontrasignaci kvůli pochybám o Srpově někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Další ostřelování předváděli politici po 17. listopadu 2015. Zeman vystoupil na Albertově po boku extremisty Martina Konvičky, který tehdy působil v čele Bloku proti islámu. Sobotka tehdy prezidenta za vystoupení ostře kritizoval. Prezident k tomu uvedl, že netušil, vedle koho stál. O několik měsíců později přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že už by vedle Konvičky nevystoupil.

Video

Jmenování Bohuslava Sobotky premiérem

O několik měsíců později se situace vyhrotila, když Zeman o Sobotkovi prohlásil: „Chcete-li se zbavit jakéhokoliv politika – prezidenta nevyjímaje – je k tomu jediná demokratická cesta. A to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. (…) A pak existuje nedemokratická cesta, a ta se jmenuje kalašnikov.“

Vztahy prezidenta a někdejšího premiéra Sobotky vygradovaly v květnu roku 2017, kdy se na Hradě odehrála fraška ohledně demise nedemise. Sobotka měl Zemanovi předat demisi, ale kvůli tvrzení Zemana, že s demisí premiéra nekončí celá vláda, nýbrž jen předseda kabinetu, si to Sobotka rozmyslel. Zeman však setkání pojal v duchu podání demise a celou situaci si velmi vychutnal.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízí prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízí prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

FOTO: David W Cerny, Reuters

Nadstandardní vztahy s Andrejem Babišem

Prezident má naopak nadstandardní vztahy se současným premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Po říjnových volbách v roce 2017 Zeman jmenoval Babiše předsedou vlády i přes to, že neměl dopředu zajištěnou podporu 101 hlasů ve Sněmovně. Po Sobotkovi prezident zajištěnou většinu v dolní parlamentní komoře vyžadoval. Zeman také dopředu deklaroval, že pokud menšinová vláda Andreje Babiše nezíská důvěru, jmenuje ho premiérem i podruhé. Prezident byl poté kritizován, že dává šéfovi ANO bianko šek.

Prezident Miloš Zeman přijel ve čtvrtek 28. dubna 2016 navštívit ekofarmu Čapí hnízdo Andreje Babiše. Zde spolu s dětmi z Klokánků pokřtil tři klokany.

Prezident Miloš Zeman přijel ve čtvrtek 28. dubna 2016 navštívit ekofarmu Čapí hnízdo Andreje Babiše. Zde spolu s dětmi z Klokánků pokřtil tři klokany.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zeman Babiše podržel také při kauze Čapí hnízdo, kdy na farmu osobně zavítal a v tamní zoo pokřtil klokana. Svůj postoj dal také jasně najevo, když vetoval zákon o střetu zájmů – přezdívaný lex Babiš. Ministr financí se kvůli normě musel zbavit svého holdingu Agrofert.

Viróza u klenotů

Když se v roce 2013 otevírala komora s korunovačními klenoty, prezident viditelně vrávoral. Hrad tehdy Zemanův špatný stav odůvodnil virózou, kterou se prezident nakazil. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) však později prohlásila, že Zeman byl opilý. „Mohl vrávorat z jiných důvodů, ale poznala jsem to proto, protože jsem byla těsně vedle něj, a z toho dechu cítíte, jestli má virózu, nebo je tam jiný důvod,“ řekla DVTV poslankyně.

Video

Zeman nebyl u klenotů ve formě. Viróza, řekl Hrad

Peroutka

Hledal, ale nenašel. Tak by se dala shrnout aféra ohledně novináře Ferdinanda Peroutky. Miloš Zeman v lednu 2015 ve svém projevu k 70. výročí osvobození Osvětimi prohlásil: „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'." Podle Zemana měl článek vyjít v Přítomnosti.

Podle odborníků a Společnosti Ferdinanda Peroutky článek s názvem „Hitler je gentleman” novinář nikdy nenapsal. Druhý text existuje, ale jeho autorem není Peroutka. Sdružení Zemana vyzvalo, aby se za výroky buď omluvil, nebo svá tvrzení doložil. Zeman se zatím omluvil za to, že se mu nepodařilo článek nalézt. Za nalezení článku v minulosti vypsal stotisícovou odměnu.

Zemanův kancléř Mynář

Vratislav Mynář vede prezidentskou kancelář od března 2013. Jako hradní kancléř však potřebuje bezpečnostní prověrku. O tu zažádal až po tři čtvrtě roku po nástupu do funkce. Trvalo však rok, než Mynář dodal Národnímu bezpečnostnímu úřadu všechny potřebné dokumenty.

Hradní kancléř Vratislav Mynář po výslechu před vyšetřovací komisí

Hradní kancléř Vratislav Mynář

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V září 2015 bylo rozhodnuto, že prověrku nezískal. Prezident Zeman uvedl, že Mynáře ve funkci nahradí až ve chvíli, kdy kancléř vyčerpá všechny možnosti odvolání. Mynář bezpečnostní prověrku nezískal a Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Kancléř se chce bránit soudní cestou.

Video

Vyjádření kancléře Vratislava Mynáře k prověrce NBÚ

Kontroverzní poradce Nejedlý

Kontroverzní podnikatel Martin Nejedlý, který odmítá zveřejnit svůj životopis, je od roku 2014 externím poradcem prezidenta Zemana. Záhadný byznysmen na Hradě nemá formální funkci a nepotřebuje tak bezpečnostní prověrku, přesto má prý k dispozici tři hradní kanceláře. Zároveň je místopředsedou Strany práv občanů (SPO) a člen Spolku přátel Miloše Zemana.

Poradce prezidenta Martin Nejedlý

Poradce prezidenta Martin Nejedlý

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Nejedlý dlouhodobě působil jako podnikatel v Rusku, na které má silné vazby. Byl také jednatelem české pobočky ruského ropného gigantu Lukoil Aviation. Martin Nejedlý a Vratislav Mynář jsou kontroverzní i podle současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten Zemanovi před druhou prezidentskou volbou radil, ať se svých dvou spolupracovníků zbaví.

Vztahy s Čínou

Zeman je často kritizován, že táhne Českou republiku na východ. Během svého funkčního období byl třikrát v Číně, se kterou udržuje vřelé vztahy. V říjnu 2014 vyvolalo vlnu nevole Zemanovo prohlášení pro čínskou státní televizi CCTV. „Já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost,” prohlásil tehdy Zeman.

Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Čínského prezidenta Si Ťin-pchinga přivítal Zeman i v Praze. Návštěvu z Pekingu v březnu 2016 doprovázelo velké množství demonstrací proti lidskoprávní politice Číny. Některé zákroky policie během protestů se staly terčem kritiky za nepřiměřené zásahy. Policisté například vyrazili do budovy FAMU kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám, uzavřeli také Hradčanské náměstí.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Protest proti návštěvě čínského prezidenta

Trumpovo (ne)pozvání

V prosinci 2016 Pražský hrad oznámil, že prezident Zeman telefonicky hovořil se svým nově zvoleným americkým protějškem Donaldem Trumpem, který ho pozval na návštěvu Bílého domu. Podle některých diplomatů však nemuselo jít o oficiální pozvání, ale jen o neformální frázi v rozhovoru. Schůzka se několikrát odsunula. Zeman se nakonec s Trumpem a jeho ženou Melanií vyfotografoval a pozdravil na slavnostní večeři v New Yorku. Zeman byl v září 2017 na pracovní návštěvě USA, kde se účastnil 72. zasedání Valného shromáždění OSN.

Jmenování profesorů

Zeman si několikrát postavil hlavu při jmenování profesorů. Prvně to bylo v květnu 2013, kdy odmítal jmenovat profesorem Martina C. Putnu. Údajně mu vadilo, že Putna vystupoval na průvodu homosexuálů Prague Pride s transparentem „Katolické buzny zdraví Bátoru.“ (Ladislav Bátora působil na ministerstvu školství a veřejně odmítal, aby Praha pochod podporovala.) Po kritice ze strany politiků, ale i akademické obce Zeman ustoupil a Putnu profesorem jmenoval, dekret však musel předávat tehdejší ministr školství Petr Fiala. V roce 2015 Zeman odmítl jmenovat další tři kandidáty - Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické.

Video

Dvě stovky demonstrantů na Hradě protestovaly za akademické svobody

Jak Zeman zdůvodnil nejmenování tří profesorů:
Jan Eichler
prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády. Docent ale předložil lustrační osvědčení
Ivan Ošťádal
měl prý před listopadem 1989 kontakty na StB
Jiří Fajt
důvodem jsou informace týkající se Komerční banky, které přinesla MfD. Národní galerie, v jejímž čele Fajt stojí, prý chtěla po bance, která ji sponzoruje, příspěvek na platy zaměstnanců včetně odměny ředitele

Neocenění Jiřího Bradyho

Další vlnu nevole u veřejnosti vzbudilo Zemanovo rozhodnutí z října 2016 neocenit pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, údajně kvůli setkání Bradyho synovce – tehdejšího lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Hrad nařčení popřel a ministra obvinil ze lži.

Jiří Brady po příletu do Prahy

Jiří Brady

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Milost pro Jiřího Kajínka

Ačkoliv se Zeman zavázal, že nebude vyhlašovat amnestie a nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů, 23. května 2017 udělil milost na doživotí odsouzenému Jiřímu Kajínkovi. Ten si odpykával nejpřísnější možný trest za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o další z konce května 1993. Kajínek se v novodobé české historii stal vůbec prvním na doživotí odsouzeným, který dostal milost.

Video

Záznam z propuštění Jiřího Kajínka z věznice

Prezidentův krok odsoudila řada osobností z řad české justice. Kajínek mohl poprvé o podmínečné propuštění na svobodu požádat v roce 2022, kdy mu bude 61 let. Zeman akt milosti dříve označoval za zbytečný „monarchistický” přežitek a agendu přesunul na ministerstvo spravedlnosti.

První dáma Ivana Zemanová se setkala s Jiřím Kajínkem

První dáma Ivana Zemanová se setkala s Jiřím Kajínkem

FOTO: Twitter/Jiří Ovčáček

Jmenování soudců a dalších představitelů

Zeman jmenoval (či ve třech případech znovujmenoval) všech 15 ústavních soudců, včetně šéfa instituce Pavla Rychetského. Senátoři, kteří prezidentovy nominace na členy ÚS schvalují, odmítli ze Zemanem předložených jmen tři kandidáty. Současný prezident také jmenoval pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky, do jejího čela pak prosadil někdejšího premiéra „své“ vlády Jiřího Rusnoka.

Zeman také jmenoval Miloslava Kalu prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu či Ivanu Janů šéfkou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Náčelníkem generálního štábu armády pak Zeman jmenoval Josefa Bečváře. Rozruch vzbudil Zeman odmítavým postojem ke jmenování několika profesorů a následným návrhem vzdát se této tradiční pravomoci. Na rozdíl od dřívější praxe nyní profesorům dekrety nepředává hlava státu, ale šéf resortu školství.

Kraje

Typickým rysem Zemanova prezidentského mandátu jsou jeho cesty po krajích. Ve funkci hlavy státu opakovaně navštívil všechny kraje, diskutoval s občany, místními politiky a navštívil řadu firem. Pozornost vzbudil v říjnu 2017 hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), který odmítl Zemanovi návštěvu zaplatit. Podle hejtmana by si prezident měl cesty hradit ze svého rozpočtu. Zeman nakonec Zlínský kraj nenavštívil, místo toho jel do Olomouckého kraje.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Zeman v Olomouci klopýtl a přišel o botu, zachránila ho manželka s ochrankou

Zdraví

Dlouhodobě diskutovaná je otázka prezidentova zdraví. Zeman trpí cukrovkou a potýká se s neuropatií nervů dolních končetin, která se projevuje sníženou citlivostí nervů. Lékaři mu také v polovině funkčního období diagnostikovali 40procentní ztrátu sluchu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček však tvrdí, že prezidentův zdravotní stav je velmi dobrý. Když Zeman v listopadu 2017 ohlašoval, že bude znovu kandidovat, oznámil dokonce, že mu odešla cukrovka.

Video

Záznam: Briefing lékařského konzilia prezidenta Zemana

Zahraniční politika

Prezident několikrát vzbudil pozornost doma i v zahraničí výroky k některým zahraničněpolitickým problémům. Například proti jeho vyjádření ke konfliktu na Ukrajině, který označuje za občanskou válku a kritizuje sankce uvalené na Rusko, se ohradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

V roce 2015 byl kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil. Nad jeho možnou účastí v době napjatých vztahů mezi Ruskem a Západem se pozastavil americký velvyslanec Andrew Schapiro, jehož vztahy s Hradem byly od té doby chladné. Prezident navštívil Rusko celkem třikrát

Kritiku a spor s vládou Bohuslava Sobotky vyvolaly Zemanovy cesty na řecký ostrov Rhodos, kde se dvakrát zúčastnil konference Dialog civilizací pořádané ruským podnikatelem a spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina Vladimirem Jakuninem. Ten byl po ruské anexi Krymu zařazen na sankční seznam USA. V říjnu 2016 vláda diskutovala o tom, zda cesta byla v souladu se zahraniční politikou ČR a někteří ministři navrhovali, aby vláda cestu symbolicky odmítla jako kontroverzní proplatit.

Zeman pravidelně volá po tvrdším postupu proti islámskému terorismu ve světě a ostře se vymezuje i vůči islámu jako takovému.

Prezident Miloš Zeman se v New Yorku vyfotil se svým americkým protějškem.

Prezident Miloš Zeman se v New Yorku vyfotil se svým americkým protějškem.

FOTO: Twitter Jiřího Ovčáčka

Před loňskými volbami amerického prezidenta Zeman jako jeden z mála vrcholných politiků podporoval Donalda Trumpa. S ním se Zeman pozdravil a vyfotil na slavnostní večeři v New Yorku.