Plénum se ve středu stížností zabývalo při neveřejném zasedání a odmítlo ji jako zjevně neopodstatněnou. „Odůvodnění bude zveřejněno po doručení písemného vyhotovení usnesení účastníkům řízení,” řekla bez dalších podrobností mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

NSS podnět Holovské odmítl v prosinci spíše z formálních důvodů. Holovská, která sama chtěla kandidovat na prezidenta, ale měla jen jeden občanský podpis, se totiž u soudu nedomáhala vlastní registrace pro prezidentskou volbu. Pouze zpochybnila pět jiných uchazečů. Proto NSS nemohl jejím argumentům dopřát sluchu. Podle ústavní stížnosti je podmínka domáhat se vlastní registrace nelogická a nesmyslná. [celá zpráva]

NSS ale v odmítavém rozhodnutí zároveň zkritizoval vnitro za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu. Protentokrát ale Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav KulhánekMirek Topolánek zůstali zaregistrováni, přestože někteří zákonodárci podpořili dva, anebo dokonce tři z nich. Nikdo, kdo měl takzvanou aktivní legitimaci, totiž registraci včas a řádně nezpochybnil.

Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská (na snímku z 2. listopadu 2017)

Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská (na snímku z 2. listopadu 2017)

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

Problém s vícenásobnými podpisy se teoreticky může znovu dostat na přetřes po volbě, pokud budou její okolnosti přezkoumávat soudy. Holovská už avizovala, že pokud neuspěje s nynější aktuální stížností, obrátí se na justici znovu. Trvá na tom, že vnitro chybovalo.

Zásah do důvěryhodnosti volebních výsledků lze už nyní považovat za nikoli hypotetický, ale jistý, stálo v odmítnuté ústavní stížnosti. Po volbách se na NSS může obrátit také kterýkoli volič.