Hlavní obsah

Pelikán vydal Putinova úředníka ruské justici

Právo, Patrik Biskup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Někdejší šéf Federálního státního rozpočtového úřadu Ruské federace Alexandr Alexandrovič Nikolajev (63) skončí v rukou domovské justice. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nyní podepsal souhlas s jeho vydáním zpět do Ruska, kde je obviněn ze spiknutí a podvodu se škodou na státním majetku v desítkách miliónů rublů.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Alexandr Nikolajev při jednání u plzeňského soudu v loni v lednu

Článek

Bývalý vysoký státní úředník, který byl přímo podřízený prezidentu Vladimíru Putinovi, se v České republice skrýval do loňského ledna, kdy ho policisté zatkli na základě mezinárodního zatykače vydaného moskevskou prokuraturou před třemi lety. Požádal zde také o politický azyl, ale neuspěl.

„Ministr rozhodl, že pan Nikolajev může být vydán do Ruské federace, neboť neshledal překážky, které by jeho vydání bránily. Ani z vyžádaných informací od českých bezpečnostních složek nebyly zjištěny skutečnosti, které by na změnu tohoto rozhodnutí měly vliv,“ řekl v pátek Právu mluvčí rezortu Jakub Říman.

O přípustnosti vydání Nikolajeva už dříve rozhodly české soudy po ujištění ruských orgánů činných v trestním řízení, že během tohoto trestního procesu budou dodržena všechna ustanovení o lidských právech. Konečné slovo měl ale ministr spravedlnosti. „Rusko je ze strany mezinárodního společenství podrobováno kontrole dodržování ochrany lidských práv a porušením záruky by se vystavilo riziku, že v budoucnu by jiné státy v otázce vydávání ruských občanů postupovaly zdrženlivěji,“ uvedl plzeňský krajský soudce Pavel Fait.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na jednání vlády

Podle moskevského prokurátora se Nikolajev dopustil podvodného jednání v souvislosti se čtvrtmiliardovou zakázkou na rekonstrukci čekárny a železničního nástupiště určených pro zajištění železniční přepravy ruského prezidenta. Mělo se jednat o zmanipulované výběrové řízení na zhotovitele stavby, předraženou zakázku a nekvalitně provedené práce.

„Ze zištných důvodů k osobnímu obohacení se rozhodl spáchat krádež cizího majetku podvodem, když za tímto účelem se v červenci 2011 zapojil do zločinného spiknutí s dalšími nezjištěnými osobami z řad vedení soukromé společnosti. Jako předmět trestného útoku zvolili finanční prostředky uvolněné z rozpočtu Ruské federace,“ píše se v zatykači.

Nikolajev:  Je to na objednávku

Nikolajev to odmítá. „Všechna obvinění proti mně jsou falešná. Nikdy jsem neplánoval a neměl v úmyslu zcizit Putinovy peníze. To bych byl blázen,“ prohlásil loni v lednu před plzeňským soudem.

Své obvinění považuje za fantazírování moskevského vyšetřovatele, který dostal úkol z něj udělat podvodníka. Je prý obětí nové vlny represí, která v Rusku propukla.

„Putinovi docházejí peníze a začalo tak nové hledání nepřátel národa. Proto jsem se v roce 2014 rozhodl s rodinou odcestovat do Karlových Varů a zůstat tam,“ sdělil soudu Nikolajev.

Rus neobstál ani s další výtkou, že rozhodnutí o jeho vzetí do vazby obsahovalo jen povšechné a obecné odůvodnění

Ten neuspěl ani se stížností u Ústavního soudu v Brně (ÚS) , kde se domáhal propuštění z vazby. „Není to žádná soudní zvůle, která by představovala porušení základních práv a svobod,“ vzkázal mu ÚS, který se ztotožnil se závěry obecních soudů, podle kterých je tvrzení Nikolajeva o tom, že v případě propuštění na svobodu hodlá v ČR žít, pouze spekulativní.

„Na území ČR nemá povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a ani zde nemá žádné pevné rodinné, majetkové či jiné obdobné zázemí, které by jej motivovalo k tomu, aby se v průběhu vydávacího řízení zdržoval na známém místě a byl tak pro příslušné orgány dosažitelný,“ stojí v rozsudku obecních soudů.

Rus neobstál ani s další výtkou, že rozhodnutí o jeho vzetí do vazby obsahovalo jen povšechné a obecné odůvodnění. „V dané věci soudy uvedly zcela konkrétní okolnosti, ze kterých při svém rozhodování vyšly, když zejména uvážily jen minimální míru vazeb stěžovatele k ČR, přičemž existence či neexistence takových vazeb přitom patří mezi základní otázky, které je v takovémto řízení nutné hodnotit,“ uzavřel Ústavní soud.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám