Zeman na tiskové konferenci po soukromém jednání s Van der Bellenem připomněl 300 let od narození Marie Terezie a společnou minulost Česka a Rakouska v období habsburské monarchie. Vzpomněl také dobu, kdy byla Praha centrem dění v Evropě, a podotkl, že by byl rád, kdyby se to obnovilo.

„Když už jednou byla Praha centrem Evropy, tak by nebyl tak špatný nápad přesunout opět sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici těchto císařů,“ poznamenal Zeman.

Video

Uvítání rakouského prezidenta na Pražském hradě. Zdroj: Novinky

Během soukromého jednání se oba státníci věnovali především ekonomické spolupráci obou zemí.

„Rakousko je třetím největším investorem v České republice. Působí tu 3800 rakouských firem, zatímco v Rakousku je pouze 300 českých firem,“ uvedl Zeman s tím, že doufá, že to Česko časem dožene.

Tuto myšlenku podpořil i rakouský prezident. Ten by byl také rád, kdyby železniční doprava v Rakousku jezdila stejně rychle jako v Česku.

Atmosféra mezi oběma státníky nepůsobila úplně vřele. Každý z prezidentů třeba zvolil při odchodu ze setkání jinou cestu. Zeman pak na otázku, kdy se s rakouským prezidentem znovu uvidí a jestli plánují nějaké další setkání, odpověděl: „Za chvíli jdeme na oběd.“

Český prezident v loňských prezidentských volbách v Rakousku podporoval Bellenova soka Norberta Hofera z populistické FPÖ.

Právě na otázku, jestli změnil po setkání na Van der Bellena názor, Zeman odpověděl: „Nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit a myslím si, že jsme našli řadu témat, na nichž se s panem prezidentem shodneme.“

Rozdílný pohled na jádro

Mezi témata, na něž se jejich názory naopak liší, patří třeba ekologie nebo otázka jaderné energie.

Zeman poznamenal, že kdyby před téměř 40 lety rakouské referendum o jaderné elektrárně Zwentendorf dopadlo jinak, tak by v Rakousku měli velkou a fungující jadernou elektrárnu a Van der Bellen by možná nebyl členem strany Zelených. „Kdybych ve své zemi měl alpské řeky, tak bych možná nebyl zastáncem jaderné energie,” dodal Zeman.

Bodem sporu se stala třeba otázka migrace. Zeman tlumočil Van der Bellenovi zamítavé stanovisko Česka vůči migračním kvótám. „Zajímal jsem se naopak o stanovisko Rakouska, už proto, že v poslední vlně muslimské migrace má s touto migrací větší zkušenosti než Česká republika,“ zeptal se následně Zeman.

Jeho rakouský protějšek na to reagoval slovy, že Rakousko má jiné zkušenosti s migrací. Protože ještě v 90. letech přijalo 80 tisíc uprchlíků z Jugoslávie, z nichž polovina v zemi zůstala, a někteří z nich jsou muslimové a nebyl v tom žádný problém.

Van der Bellen ovšem přiznal, že nyní budou dohlížet na to, aby uprchlíci z antiizraleských zemí nevyvolávali v Rakousku vlny antisemitismu.

Společná záliba v cigaretách

Zeman přitom na začátku poznamenal, že ačkoli to tak nevypadá, tak společně s Van der Bellenem má mnohé společné. Například jsou oba stejný ročník narození nebo mají zálibu v cigaretách.

Rakouský prezident přijel do Prahy v pondělí odpoledne vlakem. Na nádraží jej přivítal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). [celá zpráva]

S prezidentem se měl Bellen setkat ještě odpoledne na česko-rakouském podnikatelském fóru, ale Hrad nakonec v pondělí Zemanovu účast zrušil.

Zeman působil během úterního jednání velice unaveně, podle Hradu bylo však důvodem změny programu to, že se prezident před návštěvou Vysočiny a dovolenou musí věnovat prezidentské administrativě.