MPSV předložilo návrh, že by se minimální mzda v příštím roce zvýšila z 11 tisíc na 12 200 korun. Odbory by ale chtěly, aby vzrostla od příštího roku už o 1500 korun.

Pro zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů je zase takto rychlý růst nepřípustný, ale souhlasili by s verzí, že by se následující dva roky zvýšila vždy o 800 korun.

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák míní, že by se vláda neměla při zvyšování minimální mzdy dívat pouze na úspěšná odvětví, jako je automobilový průmysl či informační a komunikační technologie, ale měla by zohlednit i méně úspěšné sektory, jako jsou služby, obchod či zemědělství, kde jsou mzdy stěží na úrovni celorepublikového mediánu.

Předseda odborů Josef Středula s ním ostře nesouhlasil. Varoval, že pokud Česko půjde cestou, že bude respektovat toho nejpomalejšího, může se dostat do velice vážné situace. V některých oblastech je podle Středuly v Česku levnější práce než v Číně. A je podle něj také nedůstojné, aby hladina minimální mzdy byla tak nízká, že vzniká pracující chudoba.

„Je namístě, že vláda doporučuje růst minimální mzdy,” uvedl. Dodal také, že zatím trojí zvýšení minimální mzdy nezapříčinilo zvýšení nezaměstnanosti, ale naopak její pokles.

V závislosti na průměrné mzdě?

„Vzhledem k tomu, že nedošlo ke shodě mezi sociálními partnery, tak rozhodne vláda,“ uzavřel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

On sám prý s návrhem ministryně práce Michaely Marksové souhlasí. „Věřím, že se nám to povede a že příští rok, od 1. ledna 2018, (minimální mzda) o 1200 korun vzroste,” dodal.

Členové tripartity se pak shodli, že by měl být vytvořen mechanismus, kterým by se minimální mzda zvyšovala v závislosti na průměrné mzdě. Jeho teze by měl připravit resort práce. „Co se týče mechanismu, tak samozřejmě můžeme navrhnout určité varianty, ale tato vláda už žádný takový mechanismus schvalovat nebude,” upřesnila Marksová.

V současnosti dostává minimální mzdu 3,6 procenta zaměstnanců. Její zvýšení o 1200 korun by zaměstnavatele a podnikatele stálo dohromady o 3,6 miliardy korun více. Podle MPSV by pak byl výběr sociálního pojištění o 800 miliónů korun vyšší a výběr zdravotního by stoupl o 340 miliónů.