Podle dokumentu, se kterým se Právo seznámilo, má jít o 290 vojáků, kteří mají v oblasti působit pod německým a kanadským velením od ledna 2018 do ledna 2019.

Náklady resort obrany odhaduje na 362 miliónů korun. V rozpočtu ministerstva by podle návrhu neměly způsobit žádný problém.

Dá se předpokládat, že žádost o souhlas s vysláním projde vládou i přes současnou krizi jako nůž máslem, obdobně má šanci na schválení také ve Sněmovně, kde jsou zásadně proti pouze komunisté. Ministerstvo obrany vedené Martinem Stropnickým (ANO) zdůvodňuje vyslání vojáků především potřebou posílení kolektivní obrany, která by měla zaručit dostatečnou úroveň odstrašení před jakoukoli agresí, zejména ze strany Ruska.

Toto je konkrétním příspěvkem ČR k obraně spojenců na východním křídle Aliancez dokumentu ministerstva obrany

Pobaltské státy o navýšení vojenské přítomnosti samy požádaly. „Navrhované působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany je konkrétním příspěvkem ČR k obraně spojenců na východním křídle Aliance před možnou agresí,“ zdůvodnila obrana svou žádost.

Vedení ministerstva spolu s armádou si od české přítomnosti také slibují, že spojenci tento krok vysoce ocení.

KSČM ostře proti

Navíc pravidelné a dlouhodobé působení našich jednotek v Pobaltí doprovázené výcvikem přispěje k rozvoji připravenosti české armády a jejích schopností efektivně bránit Česko a jeho spojence, uvádí dokument. Německo označuje obrana za strategického partnera a Kanadu za klíčového transatlantického spojence.

S tím souhlasí i poslanci oslovení Právem bez ohledu na stranickou příslušnost. Pouze komunisté jsou zásadně proti. To by ale nemělo vyslání vojáků nijak ohrozit.

„Mnohokrát jsme deklarovali, že nejsme a priori vůči zahraničním misím, ale je třeba rozlišovat jejich charakter,“ řekl Právu místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM). Podle něj nemají komunisté problém s misemi humanitárního charakteru pod hlavičkou OSN, ať už jde o chirurgický tým, chemiky apod.

„Tato mise ale je přesný opak, bude splňovat jediný požadavek, kterým je uspokojení Američanů v jejich touze zvyšovat napětí na evropské kontinentu, dál dramatizovat vztahy mezi Ruskem, zbytkem Evropy a USA,“ prohlásil Černý.

ČR je připravena plnit své závazky

K posílení východního křídla NATO má do Litvy příští rok v květnu vyrazit mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, zdravotnickým týmem, četou palebné podpory a logistickou jednotkou. Její přítomnost má skončit v lednu 2019 a čítat má 250 osob. Spadat bude pod německé velení.

V bojovém uskupení pod velením Kanady má působit 40 lidí minometné čety, kteří budou na lotyšské vojenské základně u Rigy. Plánovaná účast je od začátku příštího roku do ledna 2019.

„Není o čem uvažovat, je to v souladu s principy kolektivní obrany,“ řekl Právu další z místopředsedů výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO) a dodal: „Vzhledem k tomu, v jaké situaci se nacházejí zmíněné země, je jakákoli pomoc, i symbolická, pro ně důležitý signál, že ČR je připravena plnit své závazky.“

Podle dalších členů výboru Antonína Sedi (ČSSD) a Jiřího Skalického (TOP 09) jde o příspěvek české armády k řešení mezinárodní bezpečnostní situace. Skalický připomněl, že Česko již několikrát vyslalo do Pobaltí na tříměsíční misi stíhačky Gripen a jednotku pilotů a techniků.