Zatížení špatným vzduchem sice není celoplošné a míra i četnost zátěže hlavně prachem se liší, ovšem v některých částech republiky je tak značné, že to například na Ostravsku přispělo k předčasnému úmrtí u deseti procent zemřelých.

Odhaduje se, že dlouhodobě se navýšení celkové úmrtnosti v průměru za celou ČR pohybuje v rozsahu od šesti až do více než osmi tisíc osob za rok, shrnuje MŽP. Loni i předloni na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle propočtů celorepublikově kolem 5,5 tisíce osob.

Podobný stav je i v Řecku a Itálii

„Jde o modelový odhad vycházející z mezinárodních poznatků o dopadech znečištěného vzduchu na lidské zdraví. Je ovšem jisté, že jakmile se ve vzduchu objeví částice prachu nad přírodní pozadí, tak hned se začnou objevovat prokazatelné dopady na populaci,“ řekla Právu MUDr. Helena Kazmarová z Centra zdraví a životního prostředí SZÚ.

Podle ní znečištěný vzduch u nás celorepublikově zkracuje pravděpodobnou délku života v průměru o sedm osm měsíců, zatímco v západních zemích, kde jsou na tom lépe, o tři měsíce.

Podle doktora Radima Šrámy z Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) výsledky analýzy střední délky života prokazují, že v pánevních okresech Ústeckého kraje je v posledních 20 letech stále pozorováno její zkrácení dokonce o dva roky u mužů i žen. Naznačují, že změny vyvolané znečištěným ovzduším přetrvávají v populaci po desetiletí.

Podobně jako celkově ČR je na tom podle doktorky Kazmarové severní Itálie a některé oblasti Řecka, hůře pak Rumunsko a Řecko. Výrazně čistější mají ovzduší ve Velké Británii, Nizozemsku, severských státech. Mnohem více než Evropa se potýká se znečištěnýmvzduchem Asie, zejména Čína.

Mikročástice pronikají i do krve

„Mezi účinky krátkodobě zvýšených denních koncentrací suspendovaných částic všech frakcí patří nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti a prohlubování potíží astmatiků,“ připomínají lékaři ve zprávě MŽP.

Ultrajemné částice o velikosti 1–100 nm mohou proniknout i do krevního oběhu, odkud se dále dostanou do všech orgánů. U benzo(a)pyrenu jsou navíc prokázány karcinogenní účinky. Přízemní ozón poškozuje zejména dýchací soustavu.

„Krátkodobý vliv vysokých koncentrací NOx způsobuje dýchací potíže, dlouhodobá expozice NOx je spojena se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti a prohlubuje astmatické potíže. Vliv benzenu, arsenu, niklu a kadmia spočívá v toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech a ve schopnosti akumulace v organismech,“ píše MŽP.

Výše popsané jedovaté částice přispěly podle odhadu SZÚ, na které se MŽP odvolává, v období 2006–2015 k předčasné úmrtnosti populace v rozsahu od jednotek procent po deset procent v průmyslově zatížené oblasti Ostravska-Karvinska.

Doktor Miroslav Dostál z ÚEM s odkazem na studii nemocnosti předškolních dětí žijících ve východní části Ostravy v Radvanicích, analyzující poznatky deseti zdravotnických středisek, už před dvěma lety v parlamentu zdůraznil, že v prvním roce života se záněty horních cest dýchacích u dětí ve východní Ostravě vyskytovaly více než dvakrát častěji.

Častěji se zde vyskytují zápal plic, zánět průdušek, angína, virózy a střevní infekční onemocnění než u dětí žijících v jiných částech Ostravy. Děti rovněž trpěly nejvyšším výskytem alergické rýmy, atopického ekzému a záchvatovitého zúžení průdušek. Podle mínění vědců je příčinou vysoké nemocnosti dětí v oblasti právě znečištěné ovzduší, uvedla Akademie věd ve svém bulletinu.

Zdroje: kamna, doprava, železárny

Hlavním zdrojem znečištění je nedokonalé spalování fosilních paliv, tedy emise pocházející z lokálních topenišť, z dopravy, z provozu technologií na výrobu koksu a železa, ale také z otěrů pneumatik, nebo částice zvířené dopravou, uvádí MŽP.

Aerosolové, tedy ty nejmenší částice podle lékařů dráždí sliznici dýchacích cest natolik, že mohou způsobit změnu struktury i funkce řasinkové tkáně, zvýšit produkci hlenu a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí.

Jednou z obranných funkcí dýchacích cest je pohlcování vdechnutých částic specializovanými buňkami, tzv. makrofágy. Přitom dochází k uvolňování látek, které navozují zánětlivou reakci v plicní tkáni a mohou přestupovat do krevního oběhu.

Dopad na novorozence

„Uvolňované regulační molekuly imunitního systému podporují tvorbu agresivních volných radikálů v bílých krvinkách, a tím přispívají k tzv. oxidačnímu stresu. Ten ovlivňuje metabolismus tuků, vede k poškození stěn v tepnách a přispívá k rozvoji aterosklerózy,“ vysvětluje zpráva SZÚ k ovzduší.

„Zvýšené koncentrace ovlivňují výsledky těhotenství, tedy zvýšený počet novorozenců s nízkou porodní hmotností, indukce poškození DNA, plodnost mužů, zvyšují respirační nemocnost u dětí i výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a nádorových onemocnění,“ konstatoval na jednom z odborných seminářů doktor Šrám.

Připomněl čipovou analýzu genů u novorozenců z Prahy a Českých Budějovic, při níž vědci pozorovali vliv zvýšené koncentrace znečišťujících látek na oslabení genů ovlivňujících imunitu.

Rozkopaná ulice dusila lidi i psy

V praxi je patrné, že zdrojem nejmenších částic není jen doprava, ale i četná výstavba. Jeden příklad za všechny, který ilustruje, že prašnost by šlo omezit, ale její původce na to kašle.

„Dva roky v naší ulici předělávali vodovod a poté chodníky i silnici, a to za provozu. Bylo to strašné. Ulici den co den zahalovala mračna prachu. Lidé kašlali, skla aut byla třeba i za hodinu pokryta vrstvou prachu. Stavba rozdělanou silnici vůbec nestříkala vodou z cisterny,“ popisuje šedesátiletý pan Jiří potíže ve Štěpánské ulici na Praze 1, kde i v okolí se rozjela řada rekonstrukcí domů a infrastruktury.

„Za poslední rok se rozjelo astma nejen u mne, ale vím minimálně o dalších třech lidech z ulice. Dusit se začal i pes,“ popisuje pan Jiří.

Obyvatelé zasažení takovou patálií, ať už se jedná o prašnost, kouř, či hluk, se někdy obracejí rovnou na nevyšší úřady, jako je veřejný ochránce práv či centrála České inspekce životního prostředí. Aby však jejich stížnost zde měla nějaký efekt, je třeba začít od městského, respektive obecního úřadu a tamního odboru životního prostředí, přes krajskou hygienickou stanici a až pak to případně „hnát“ výše.