KSČM, která dosud také pro zákon pokaždé hlasovala, se rozhodne o svém postoji až těsně před hlasováním, čeká prý na stanovisko právníků k argumentům hlavy státu. I přesto by zákon měl získat ve Sněmovně většinu.

„Veto prezidenta Zemana proti zpřísnění zákona o střetu zájmů je potřeba přehlasovat. Politickou, ekonomickou a mediální moc je od sebe nutno oddělovat. Je to v zájmu občanů, udržení demokracie a taky spravedlivého a transparentního fungování státu,“ uvedl již dřív premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Jasnou podporu normě vyjádřili také šéf ODS Petr Fiala nebo předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zákon o střetu zájmů je potřeba. Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní,“ napsal Fiala.

Prezident Miloš Zeman (vpravo) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO)

Prezident Miloš Zeman (vpravo) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO)

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Pevně rozhodnuti hlasovat pro zákon jsou i lidovci. „Budeme hlasovat pro přehlasování prezidentského veta, protože si myslíme, že je ten návrh správný. A věříme, že tak kontinuální budou i ostatní poslanecké kluby, které zákon podporovaly v Poslanecké sněmovně,“ řekl Právu šéf klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Veto prezidenta tak rozkolísalo pouze KSČM, která má ve Sněmovně 33 zákonodárců. „Zatím nemáme jasno. Budeme to probírat na klubu. Oslovili jsme naše právníky, ať se podívají na argumenty o ústavnosti, kterými doprovodil pan prezident své veto. Rozhodneme se v podstatě až na poslední chvíli,“ řekl Právu šéf klubu poslanců KSČM Pavel Kováčik.

I kdyby komunisté nakonec pro zákon ruku nezvedli, stále by měl získat většinu. Kluby ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 mají dohromady 105 poslanců. Pro normu pak bude zřejmě hlasovat i část klubu poslanců hnutí Úsvit.

Odejdu ze sálu a vypnu
se z jednání. Pracovala jsem
na jedné z analýz pro pana prezidenta, na základě které zákon vetoval
Marie Benešová (ČSSD)

Poprvé ve Sněmovně pro zákon hlasovalo 135 poslanců, podruhé, když normu vrátil Senát, 125 poslanců. Veto prezidenta však působí i drobnou nejednotu uvnitř ČSSD.

Pro zákon nechce zvednout ruku například poslankyně a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. „Odejdu ze sálu a vypnu se z jednání. Pracovala jsem na jedné z analýz pro pana prezidenta, na základě které zákon vetoval. Já své kolegy upozorňovala, že je to na hraně ústavy. Upřednostňuji odbornou stránku věci před politickou,“ řekla Právu.

Stanovisko se svými kolegy chce projednat i Jaroslav Foldyna. Právu už dřív řekl, že by uvítal jinou novelu zákona, která argumentům prezidenta vyjde vstříc. Jak však včera doplnil, nechce jít proti stanovisku svého klubu. „Počkám na jednání. Mám k tomu připomínky, ale samozřejmě budu hlasovat v souladu s klubem,“ řekl Právu.

Pokud Sněmovna veto prezidenta přehlasuje, měl by zákon začít platit v řádu týdnů. Firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, by tak přišly o státní dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky. Norma se tak dotkne především firem ministra financí Andreje Babiše (ANO), který vlastní koncern Agrofert.

Převede Agrofert pod AGABSY?

Babiš by se také podle zákona měl do svého příštího veřejného angažmá zbavit periodického tisku – MF Dnes, Lidových novin, Metra, časopisu 5 plus 2, televize Óčko a rádia Impuls.

Aby o podporu pro své firmy nepřišel, musí se Babiš vlastnictví svých firem zbavit. Zvolit však může jen dočasné řešení, jako je svěřenský fond, do kterého může Agrofert převést na dobu určitou. Majetek by za něj spravoval správce, ten by také vykonával vlastnická práva. Zisky z podnikání by však nadále mohly plynout Babišovi.

Server Hlídací pes informoval, že ministr loni v prosinci transformoval dosud neaktivní firmu Kostelecké maso uzeniny na akciovou společnost AGABSY. Ta má jako předmět podnikání v obchodním rejstříku zapsanou správu vlastního majetku. Jediným akcionářem je Babiš.

Monika Babišová

Monika Babišová

FOTO: Michaela Feuireislová

Do představenstva usedla Babišova partnerka Monika, místopředsedou je šéf představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a předsedou Alexej Bílek, který vede právní divizi Agrofertu. V dozorčí radě AGABSY zasedli tři právníci, kteří stáli po Babišově boku u všech jeho významných podnikatelských kroků.

Podle autora zpřísnění zákona, poslance Martina Plíška (TOP 09) není Babišovo počínání správné. „Měl se dávno zachovat jako jiní evropští politici nebo nový americký prezident, tedy při nástupu do vládní funkce měl udělat tlustou čáru za svým podnikáním. Teď jen hledá cesty, jak zákon obejít, aby jeho firmy nadále mohly přijímat veřejné peníze,“ napsal Právu.

Podle advokáta Davida Neveselého z kanceláře Havel, Holásek a Partners je samotné založení svěřenského fondu rychlá záležitost. „Technicky je to možné zvládnout za týden až dva. Děje se tak vyhotovením statutu ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), vyčleněním majetku zakladatelem a přijetím správy svěřenského fondu správcem,“ napsal Právu.

„Na to ale navazují ještě další kroky, bez nichž by svěřenský fond byl ve většině případů pouze nepoužitelnou schránkou (registrace ke správci daně, založení bankovního účtu atd.). Obvykle tedy trvá založení svěřenského fondu jeden až tři měsíce,“ uvedl.