„Po pár letech musíme naše kroky přezkoumat, jestli jsou efektivní. Zákon nehovoří jen o historické spravedlnosti, ale i o možnosti se postavit na vlastní nohy v budoucnosti. A to se musíme mezi sebou domluvit, aby nikdo ekonomicky nepadl,“ dodal.

Biskupové zatím vytvořili solidární fond, který by měl v budoucnosti dotovat majetkově slabší diecéze. Fond se zatím plní poskrovnu, je v něm jen několik málo miliónů korun. A je otázkou, zda v budoucnosti pokryje provoz chudších diecézí. Velký rozdíl je mezi diecézemi.

Nejbohatší je Olomoucké arcibiskupství, kterému se vrátilo 37 tisíc hektarů lesů a 1342 hektarů půdy. Také sousední biskupství ostravsko-opavské začalo ve velkém hospodařit na vrácených 24 tisících hektarech lesů. Zkrátka nepřišlo ani Arcibiskupství pražské, jemu se vrátilo přes 11 tisíc hektarů lesů a přes tisíc hektarů půdy.

Chudé plzeňské biskupství

Opakem jsou biskupství na jihu země. Plzeňské a českobudějovické biskupství nezískaly v restitucích žádné lesy, ani pole. Brněnskému se vrátilo 180 hektarů půdy a necelé dva hektary lesů. Podle Přibyla je to dané historicky.

Největší příjemci majetku v katolické církvi 
                                                           od Lesů ČR lesyod SPÚ pole, louky
Arcibiskupství pražské                                        11 492
1090
Arcibiskupství olomoucké                                    36 922
1342
Biskupství ostravsko-opavské                               23 798    201
Biskupství královéhradecké                                  1816
  463
Biskupství litoměřické                                           778
   203
Strahovští premonstráti                                       5741
   730
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze                 4634     774
Metropolitní kapitula u sv. Václava v Olomouci      3114
    381
Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova 2270       90
Cisterciáci z Vyššího Brodu                                      1555      576
Česká provincie řádu sv. Augustina                             778
    233
Maltézští rytíři                                                           697      774
Údaje v hektarech Zdroj Lesy ČR, SPÚ 

„Českobudějovická a brněnská jsou diecéze založené za Marie Terezie a Josefa II. Byly financovány jinak než starší diecéze a od začátku měly menší portfolio majetku,“ poznamenal sekretář. Podobně je tomu i u plzeňské diecéze, která vznikla až v roce 1993. Díky restitucím se k velkému majetku dostaly i menší církevní subjekty, které mají relativně málo členů i povinností. Příkladem mohou být některé řády a kláštery.

Např. strahovští premonstráti získali zpět skoro šest tisíc hektarů lesů a přes sedm set hektarů polí. Majiteli velkého hospodářství se staly olomoucké a pražské metropolitní kapituly, které se starají o chod katedrály sv. Václava v Olomouci a katedrály sv. Víta v Praze. Pražští kanovníci se nyní musí postarat o skoro pět tisíc hektarů lesů a 774 hektarů polí. Jejich olomoučtí kolegové zase o 3114 hektarů lesů a 381 hektarů polí.

 36 tisíc ha půdy, 126 tisíc ha lesů

Celkově vydal Státní pozemkový úřad (SPÚ) církvím a náboženským společnostem 36 187 hektarů zemědělské půdy a 97 budov. SPÚ odmítl vydat 10 943 hektarů a 51 staveb a zastavil správní řízení ve věci vydání 34 795 hektarů půdy a 42 staveb.

Lesy ČR měly pro církve zablokováno okolo 150 tisíců hektarů lesů. Zatím vydaly 126 176 hektarů a 360 staveb. Ve hře je ještě okolo 25 tisíc hektarů lesů, o které se soudí např. německý řád – což je bývalý řád německých rytířů, který se na severu Moravy a ve Slezsku soudí o další miliardový nemovitý majetek. Soudí se i broumovští benediktini a další řády a kongregace.

Kromě majetku budou dostávat církve a náboženské společnosti paušální náhradu za nevydatelný majetek po dobu třiceti let v celkové výši 59 miliard korun úročenou o inflaci. Letos získaly již čtvrtou splátku. Jde vždy o částku okolo dvou miliard ročně.

Nejvíc z toho dostává katolická církev – až do roku 2043 bude pobírat ročně zhruba 1,6 miliardy korun, z toho diecéze a farnosti 1,3 miliardy korun, zbytek řády a kongregace. Ostatních 15 církví a náboženských společností, kterých se restituční zákon týká, dostávají okolo 400 miliónů ročně.

Zdanění církví nemá šanci

Církve také budou až do roku 2030 dostávat příspěvek na činnost, který se bude ale každým rokem snižovat o pět procent. Loni např. katolická církev dostala 892 miliónů korun. Kvůli restitucím se také vedou stovky soudních sporů. Padají už i první rozsudky a zatím jich je víc ve prospěch obcí, krajů, státu nebo soukromníků.

Stovky žalob řeší Lesy ČR a SPÚ kvůli svým zamítavým rozhodnutím. Celkem 120 žalob došlo na adresu obcí, v nich se církve dožadují o určení vlastnického práva. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, letos diecéze a v několika málo případech i řády ustoupily.

Návrh na zdanění církevních restitucí, který jako zákonodárnou iniciativu podal letos Jihočeský kraj, leží ve Sněmovně. Už nemá šanci na schválení. Podporuje jej sice např. ANO, komunisté a Úsvit, ale ČSSD je rozpolcena. Premiér Bohuslav Sobotka návrh odmítl s odvoláním na dohodu s lidovci při vzniku vlády roku 2014, že koalice nebude téma restitucí otvírat.