Restituce dělí katolíky na chudší a bohatší

„Po pár letech musíme naše kroky přezkoumat, jestli jsou efektivní. Zákon nehovoří jen o historické spravedlnosti, ale i o možnosti se postavit na vlastní nohy v budoucnosti. A to se musíme mezi sebou domluvit, aby nikdo ekonomicky nepadl,“ dodal.

Biskupové zatím vytvořili solidární fond, který by měl v budoucnosti dotovat majetkově slabší diecéze. Fond se zatím plní poskrovnu, je v něm jen několik málo miliónů korun. A je otázkou, zda v budoucnosti pokryje provoz chudších diecézí. Velký rozdíl je mezi diecézemi.

Nejbohatší je Olomoucké arcibiskupství, kterému se vrátilo 37 tisíc hektarů lesů a 1342 hektarů půdy. Také sousední biskupství ostravsko-opavské začalo ve velkém hospodařit na vrácených 24 tisících hektarech lesů. Zkrátka nepřišlo ani Arcibiskupství pražské, jemu se vrátilo přes 11 tisíc hektarů lesů a přes tisíc hektarů půdy.

Opakem jsou biskupství na jihu země. Plzeňské a českobudějovické biskupství nezískaly v restitucích žádné lesy, ani pole. Brněnskému se vrátilo 180 hektarů půdy a necelé dva hektary lesů. Podle Přibyla je to dané historicky.

„Českobudějovická a brněnská jsou diecéze založené za Marie Terezie a Josefa II. Byly financovány jinak než starší diecéze a od začátku měly menší portfolio majetku,“ poznamenal sekretář. Podobně je tomu i u plzeňské diecéze, která vznikla až v roce 1993. Díky restitucím se k velkému majetku dostaly i menší církevní subjekty, které mají relativně málo členů i povinností. Příkladem mohou být některé řády a kláštery.

Např. strahovští premonstráti získali zpět skoro šest tisíc hektarů lesů a přes sedm set hektarů polí. Majiteli velkého hospodářství se staly olomoucké a pražské metropolitní kapituly, které se starají o chod katedrály sv. Václava v Olomouci a katedrály sv. Víta v Praze. Pražští kanovníci se nyní musí postarat o skoro pět tisíc hektarů lesů a 774 hektarů polí. Jejich olomoučtí kolegové zase o 3114 hektarů lesů a 381 hektarů polí.

Celkově vydal Státní pozemkový úřad (SPÚ) církvím a náboženským společnostem 36 187 hektarů zemědělské půdy a 97 budov. SPÚ odmítl vydat 10 943 hektarů a 51 staveb a zastavil správní řízení ve věci vydání 34 795 hektarů půdy a 42 staveb.

Lesy ČR měly pro církve zablokováno okolo 150 tisíců hektarů lesů. Zatím vydaly 126 176 hektarů a 360 staveb. Ve hře je ještě okolo 25 tisíc hektarů lesů, o které se soudí např. německý řád – což je bývalý řád německých rytířů, který se na severu Moravy a ve Slezsku soudí o další miliardový nemovitý majetek. Soudí se i broumovští benediktini a další řády a kongregace.

Kromě majetku budou dostávat církve a náboženské společnosti paušální náhradu za nevydatelný majetek po dobu třiceti let v celkové výši 59 miliard korun úročenou o inflaci. Letos získaly již čtvrtou splátku. Jde vždy o částku okolo dvou miliard ročně.

Nejvíc z toho dostává katolická církev – až do roku 2043 bude pobírat ročně zhruba 1,6 miliardy korun, z toho diecéze a farnosti 1,3 miliardy korun, zbytek řády a kongregace. Ostatních 15 církví a náboženských společností, kterých se restituční zákon týká, dostávají okolo 400 miliónů ročně.

Církve také budou až do roku 2030 dostávat příspěvek na činnost, který se bude ale každým rokem snižovat o pět procent. Loni např. katolická církev dostala 892 miliónů korun. Kvůli restitucím se také vedou stovky soudních sporů. Padají už i první rozsudky a zatím jich je víc ve prospěch obcí, krajů, státu nebo soukromníků.

Stovky žalob řeší Lesy ČR a SPÚ kvůli svým zamítavým rozhodnutím. Celkem 120 žalob došlo na adresu obcí, v nich se církve dožadují o určení vlastnického práva. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, letos diecéze a v několika málo případech i řády ustoupily.

Návrh na zdanění církevních restitucí, který jako zákonodárnou iniciativu podal letos Jihočeský kraj, leží ve Sněmovně. Už nemá šanci na schválení. Podporuje jej sice např. ANO, komunisté a Úsvit, ale ČSSD je rozpolcena. Premiér Bohuslav Sobotka návrh odmítl s odvoláním na dohodu s lidovci při vzniku vlády roku 2014, že koalice nebude téma restitucí otvírat.