Jako první si vzal slovo spisovatel a publicista Benjamin Kuras. „Jsem tu jediný, kdo není odborník na bezpečnost. Přesto jsem už několik desítek let reportérem nebezpečnosti,” představil se Kuras. Dodal, že hlavním nebezpečím je podle něj politická korektnost, neomarxistický negativismus a západní sebemrskačství.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kuras ukázal fotky zástupů migrantů v Itálii. „Jakékoli zastavování toků tedy zjevně není na pořadu celoevropského jednání. Připomeňme si politicky nekorektně, ale faktologicky nepopiratelně, že podstatnou část těchto migračních toků tvoří zradikalizovaní muslimové s islámskými radikály, kteří jsou připraveni Evropu ekonomicky vyždímat, obyvatele zastrašit, fyzicky kolonizovat, sexuálně využívat a oplodňovat, kulturně přetvářet a politicky ovládnout, a ne se jí přizpůsobit,” řekl Kuras.

Následně přidal výčet tragických událostí, za které podle něj mohou migranti. Uvedl, že celá Marseille se mění v „No-go zónu”. Zmínil, že podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda se Francie dělí na dvě části – tedy na radikální islám a na tu zbývající.

Zbytečná hysterie není řešením

Po něm vystoupil publicista a bezpečnostní analytik Jan Schneider. „Pan Kuras tu měl poměrně strašidelnou přednášku, ale neměl tam řešení,” reagoval na svého předchůdce, který podle něj má některé informace zkreslené.

Schneider varoval před zbytečnou hysterií i před zřizováním domobran. Podle něj jsou současná armáda a bezpečnostní složky dostatečným obranným nástrojem. Zmínil i riziko posílení moci těchto složek. „Povolíme-li uzdu bezpečnostním a pořádkovým službám, tak se to obrátí proti nám,” dodal s tím, že se to může projevit například při demonstracích, při nichž by mohly až příliš silně zasahovat.

Bezpečnostní expert Andor Šándor

Bezpečnostní expert Andor Šándor

FOTO: Milan Malíček, Právo

Další bezpečnostní expert Andor Šándor varoval především před tzv. czexitem, kdy by se Česko po opuštění Evropské unie stalo podle něj velice zranitelným. Podle něj se migrace využívá k politickým cílům.

Vesnice podporující Islámský stát v Evropě

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany Lukáš Dyčka vyjádřil své přání, aby se dávalo na armádu více peněz. V Evropě podle něj existují dva odlišné koncepty k pojetí národa, a proto není v ničem zvláštní, že i potomci přistěhovalců nebo přistěhovalci samotní jsou ve Francii považováni za Francouze, kdežto u nás jsou stále bráni jako příslušníci národů, odkud přišli. Svoji tezi ilustroval na příkladu francouzského fotbalového týmu.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý zmínil, že migrační krize už začala a nyní bude velice těžké až nemožné dostat migranty z Evropy. Konstatoval, že krizi nemůže řešit armáda, ale policie. Česká armáda podle něj nemá ani dostatek sil, aby ubránila vnější hranice České republiky.

Varoval před rizikem, které představují především muslimové z Balkánu. „Na Balkáně je velká část muslimů sunnitského vyznání,” řekl s tím, že ideologii radikálního sunnitského islámu má i Islámský stát. Připomněl také, že v Bosně a Hercegovině jsou vesnice, které otevřeně podporují Islámský stát.

Poslanec Bohuslav Chalupa (ANO) řekl, že při návštěvě Turecka viděl, že to není partner, na kterého bychom se mohli spolehnout. Naznačil své obavy z dalšího dění v Evropské unii, protože má pocit, že Česko v ní nemá příliš silné rozhodovací pravomoci. Dodal, že se bojí, aby se řešení migrační krize nerozhodlo stylem o nás, bez nás. „Nerad bych, aby se to tu blížilo k nějaké mnichovské dohodě a podobným věcem,” sdělil své obavy Chalupa.