Domnívají se, že Štěch mohl překročit své pravomoci, když dokument podepsal jménem Senátu, ač se o tom v horní komoře nedebatovalo.

KOMENTÁŘ DNE:
Šance prezidenta Zemana při návštěvě Trumpa – Možné podoby setkání českého prezidenta s americkým analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Prohlášení vydali ústavní činitelé po setkání některých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Pokud chtěl Štěch v této věci vystoupit, měl tak podle senátorů za KDU-ČSL a za STAN učinit jako člen ČSSD nebo jako jeden ze senátorů, nikoli hlasem všech.

„Proti tomuto aktu ostře protestujeme. A protestujeme o to více, že všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé jste neplnili svou povinnost bránit své občany před nátlakem cizí moci,” stojí v dopisu podepsaném předsedy obou klubů Petrem Šilarem a Janem Horníkem.

Ustrašená společnost 

Prohlášení mělo podle nich „neuvěřitelně poníženou formu”, a bylo navíc vydáno v zájmu země, která „trvale porušuje lidská práva a není zárukou bezpečnosti pro liberálně demokratické země”.

„Představili jste tak naši zemi jako společnost ustrašenou a nesamostatnou,” píšou senátorské kluby. Pozastavují se rovněž nad tím, zda Štěch nepřekročil ústavní postavení, když za zahraniční politiku odpovídá premiér a prezident.

Prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí, podepsali vedle Štěcha prezident Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Vydali ho v úterý večer poté, co se ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Prohlášení vyvolalo už tehdy značnou pozornost i kritiku.