„Děti byly svěřeny do péče otce. Matka dostala pouze právo asistovaných styků dvakrát týdně po dobu jedné hodiny. Ovšem až od doby, kdy nabyde právní moci daný rozsudek a až nabyde právní moci rozvod manželství. Tedy řízení, které vůbec nesouvisí s úpravou péče o děti,“ popsala výsledek soudního sporu Klára Samková, advokátka zastupující matku chlapců.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

„Navíc žádný návrh na rozvod ani jeden z manželů ještě ani nepodal. Takže prakticky to znamená, že zákaz styku potrvá další dobu, klidně další rok,“ dodala.

Matka objala své syny, sociálka jí dala pokutu

„Nikdy jsem návrh na rozvod nepodala, protože mi tehdy na soudu řekli, že nejdříve se musí vyřešit péče o děti. Jen jsem tehdy na otázku, zda chci setrvat s jejich otcem, řekla, že rozhodně ne. Že se budu chtít rozvést. Ale to přece teď nemůže znamenat, že kluky nesmím do té doby vidět,“ reagovala matka, kterou rozsudek plzeňské soudkyně Dobroslavy Žižkové zdrtil.

Protiústavní rozhodnutí?

„Toto rozhodnutí je protiústavní. Soud může rozhodovat o jedné věci, nikoli ji spojovat s další věcí. V podstatě je to vydírání od soudu, aby se matka proti ničemu neodvolávala, aby mohla co nejdříve alespoň na chvíli a za přítomnosti dalších lidí vidět své děti. Já rozhodně požádám, aby styk v tomto rozsahu platil od začátku, a budeme se obracet na Ústavní soud,“ řekla Právu Samková s tím, že za rok by mohlo dojít naopak k odcizení matky od dětí.

Důvod, proč soud před čtyřmi měsíci matce pětiletého Antonína a osmiletého Vojtěcha na žádost otce odebral a poslal do ústavu, se matka chlapců dozvěděla až v odůvodnění soudu v pátek.

„Soudkyně svůj rozsudek odůvodnila tím, že matka stále setrvává ve své ochranitelské pozici, že stále věří dětem, které tvrdí, že jim tatínek ublížil, a byť nepřímo, ovlivňovala děti ve vztahu k otci,“ doplnila advokátka matky.

Ministryně pátrá po všech případech

Deník Právo už upozornil na několik kauz, v nichž soudy na doporučení znalce či Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) odebraly děti rodiči, který se ničím neprovinil, a poslaly je do ústavu, aby se naučily mít rády druhého z rodičů.

Právo uveřejnilo i výpověď již zletilého chlapce, kterému systém ublížil stejným způsobem. Nápravu a pomoc slíbila především ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

„Pečlivě zjišťujeme, kolika případů se tato neblahá praxe týká. Zadali jsme krajským OSPOD, aby nám dodaly údaje, kolik takových případů se řeší nebo řešilo,“ prohlásila ve čtvrtek na výboru pro sociální politiku ve Sněmovně Marksová.

Do vášnivé diskuse se přidala i poslankyně zasedající ve výboru Jitka Chalánková (TOP 09).

„Případy, na něž deník Právo upozornil, se bohužel dějí, a to nejen u nás, ale objevily se i dva na Slovensku a v minulosti i v jiných zemích. Na Slovensku si například takto přišel uniformovaný policista pro dítě přímo do třídy a odvedl ho do ústavu. Tyto případy zcela odporují Úmluvě o právech dítěte,“ prohlásila poslankyně a dětská lékařka.

Syndrom zavrženého rodiče je hloupost

Upozornila i na to, že doporučení „odborníků“ se zakládá na dávno neplatící poruše nazvané syndrom zavrženého rodiče.

„Doporučení OSPOD a znalců v těchto případech vychází z takzvaného syndromu zavrženého rodiče, což je třicet let stará teorie jednoho amerického psychologa, kterou už v minulosti i američtí odborníci odmítli jako nevědeckou. A u nás jako by byla brána za oprávněně platnou,“ řekla Právu Chalánková.

„Posílání dětí do ústavů, protože rodiče nejsou schopni se dohodnout, je nepřijatelné. Když se rodiče nedokážou dohodnout, otvírají prostor pro zásah úřadů a ve výsledku na to pak mohou doplatit všichni. Nejvíce to ale odnáší to bezmocné dítě. Pár takových případů se, jak víme, už stalo, pár se jich ještě může stát, ale je třeba důrazně říci, že každé takové odebrání a svěření do takzvaného neutrálního prostřední je velmi necitlivé,“ dodala.