Článek
„Stáhli se do podzemí,“ popsal Cooper podle portálu Business Insider situaci v íránských ozbrojených silách po americko-izraelských úderech, které začaly 28. února. V dubnu je sice přerušilo příměří, které až dosud trvá, v posledních dnech ale americký prezident Donald Trump hovoří o obnovení útoků, pokud Teherán nepřistoupí na podmínky jeho mírového plánu.
Cooper v úterý ve výboru zákonodárcům sdělil, co by potřeboval, aby útoky na Írán byly opravdu úspěšné.
„Uvedl bych tři věci: více prostředků elektronického boje, nejmodernější drony a protidronové systémy a pumy na podzemní cíle,“ uvedl admirál. „K tomu musíme investovat také do systémů, které nám pomohou zmíněné podzemní cíle lokalizovat,“ doplnil.
Spojené státy loni v červnu použily své největší konvenční bomby na ničení íránských podzemních jaderných zařízení. Americké síly tehdy podnikly tři masivní údery na Fordo, Natanz a Isfahán. Během nich americké bombardéry poprvé v boji shodily bombu GBU-57, přesně naváděnou leteckou pumu určenou k likvidaci podzemních cílů.
„Ničitel bunkrů“, jak se bomba také nazývá, je dlouhý 6,2 metru a váží zhruba 30 000 liber (13 600 kilogramů). Proto jej může nést pouze americký strategický bombardér Northrop Grumman B-2 Spirit, který „zvládne“ dvě takové bomby.
GBU-57 je navržena tak, aby pronikla až do hloubky 60 metrů, než exploduje.
Írán přesunul sklady raket do podzemí
Írán má ale v podzemí nejen jaderná zařízení. „Zakopal“ také sklady svých raket i odpalovací zařízení. I když americký prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci, včetně šéfa Pentagonu Peta Hegsetha, tvrdili, že „íránská armáda byla zničena a již nepředstavuje hrozbu“, americké tajné služby jsou jiného názoru.
Tvrdí, že islámská republika získala operační přístup k 30 z celkových 33 raketových postů umístěných podél Hormuzského průlivu.
Američtí zpravodajci také uvádějí, že Írán si udržel na celém svém území zhruba 70 procent svých mobilních odpalovacích zařízení a přibližně 70 procent předválečného raketového arzenálu.
Vojenská zpravodajská služba pak podle listu The New York Times uvádí, že Írán znovu získal také přístup ke zhruba 90 procentům svých podzemních skladů raket a odpalovacích zařízení, které agenti v současné době hodnotí jako „částečně nebo plně připravené k boji“.
Právě proto americká armáda potřebuje dostatečné množství GBU-57, aby se s íránskými raketovými bunkry vypořádala. Po úderech z loňského června ale také zadala práci na nástupci této pumy, který má vážit nejvýše 9 000 kilogramů a mít vysoce přesný navigační systém schopný provozu v prostředí bez GPS.

Americká přesně naváděná letecká puma GBU-57 určená k ničení silně zpevněných podzemních cílů
Ničitel bunkrů GBU-57
Americká přesně naváděná letecká puma GBU-57 je určená k ničení silně zpevněných podzemních cílů. Říká se jí „Ničitel bunkrů“.
Váží 13 607 kilogramů a je 6,2 metru dlouhá. Kvůli její velikosti a hmotnosti ji v současnosti dokáže přepravit pouze americký strategický bombardér Northrop B-2 Spirit. Výbušná nálož bomby váží přes 2400 kilogramů.
Její opláštění je z extrémně odolné slitiny zvané Eglin steel. Tato ocel odolává extrémním nárazům bez deformace a nekřehne ani při extrémním mechanickém namáhání.
Prvního bojového nasazení se GBU-57 dočkala 22. června 2025 během amerického náletu na íránská jaderná zařízení v rámci operace Midnight Hammer (Půlnoční kladivo).
Sedm bombardérů B-2 Spirit tehdy svrhlo čtrnáct bomb – dvanáct na závod na obohacování uranu ve Fordo a dvě na zařízení v Natanzu.



