Článek
„Počty lidí na ulici a těch, kteří žijí na ubytovnách nebo v azylových domech, v posledních pěti letech trojnásobně narostly. Nyní se navíc rodí problém u bytového fondu OKD, který koupila zahraniční firma pověstná po celé Evropě zvedáním nájmů, takže se dá očekávat ještě další zhoršení situace. Řešením je zákon o sociálním bydlení,“ říká Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení (PpSB), která už tři roky bojuje za tento zákon.
Alarmující problémy jsou dva – děti na ubytovnách a v azylových domech a senioři, kteří bez rychlé reakce vlády začnou podle neziskových organizací plnit chodníky s nataženou dlaní.
Děti končí v ústavní péči
„Podle loňského průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí je ztrátou bydlení ohroženo 117 tisíc lidí, z toho 8,5 tisíce dětí. Vyrůstají na ubytovnách, stěhují se z jednoho azylového domova do druhého. Nevyrůstají v rodinné buňce, ale s ostatními ubytovanými a jejich problémy, stydí se to říct ve škole. Získají tak deprivaci na celý život,“ upozorňuje Milena Černá, předsedkyně Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.
Výbor do nedávné doby finančně podporoval azylové domy, než se ukázalo, že to vlastně ničemu nepomáhá.
„Současný systém této sociální služby nemá ani začátek, ani konec. Nikam nevede. Ženy s dětmi se vlastně jen stěhují z jednoho azylového domu do druhého. Navíc je to neobyčejně nákladné, až dvojnásobně proti systému sociálních bytů, které by navíc umožnily těmto rodinám najít cestu z tohoto bludného kruhu,“ vysvětlila změnu postoje Černá.
Senioři bezdomovci
Když už rodina nezvládne platit ani ubytovnu, nastupuje na scénu odbor sociálněprávní ochrany dětí, který navrhne umístit děti do dětských domovů (DD) nebo do jiných zařízení, a rodiče končí na ulici. Jenomže noční můra obyvatel DD je opět dostihne v momentě, kdy jej opouštějí. Podle průzkumů mají totiž bývalí svěřenci domovů největší problém s tím, jak najít byt.
Další zranitelnou skupinou jsou senioři, pro které je financování komerčních nájmů čím dál těžší.
Na podzim na vládu
„Žila jsem na ulici i v azylovém domě a nyní bydlím na ubytovně. Sama se snažím situaci vyřešit, co mi síly stačí. Je mi 38 let, snad se mi to podaří. Ale mohu říci, že kromě rodin s dětmi jsou tato místa plná žen nad padesát let. Ty střídají azylové domy, když je teplo, zůstávají na ulici. Takhle dožívají. Vidím to každý den a nebude to dlouho trvat, kdy ulice zaplní první bezdomovci senioři,“ podělila se o svou zkušenost Zuzana Kříčková, zapojená do iniciativ na podporu nového zákona o sociálním bydlení.
Zákon o sociálním bydlení je nyní téměř připraven v paragrafovém znění. „V červenci a srpnu by mělo probíhat připomínkové řízení, na vládu by se měl zákon dostat v září či v říjnu. Věříme, že dojde ke schválení zákona, který by hrozící krizi odvrátil. Současná vláda se k jeho vzniku zavázala. Premiér Sobotka se vyjádřil, že je to jeho priorita. Systém by měl být garantován státem a provozován obcemi,“ řekl Štěpán Ripka, předseda PpSB, s tím, že jediný zádrhel je v tom, že se ministerstva přou o to, v čí kompetenci bude finanční transfer, který poputuje obcím.
„S ministerstvem práce bojuje o své zájmy ministerstvo pro místní rozvoj, které přitom zastavilo zákon již třikrát. Věčně ho bojkotovali a obstruovali a nyní se o to pokoušejí počtvrté,“ dodal Ripka.