Článek
Nový kabinet obnovil Radu vlády pro duševní zdraví. Máte od ní už nějaké zadání jako ředitel Národního ústavu duševního zdraví?
Jsem v kontaktu s koordinátorkou Ditou Protopopovou a vytváříme společně zadání. A samozřejmě podporuji to, že tato vláda si dala jako jednu z priorit duševní zdraví. Je za pět minut dvanáct. Otázka je, jak efektivně využít limitované zdroje, které máme, abychom s tím problémem něco udělali. Problémy s duševním zdravím totiž neohrožují jen jedince, ale systém jako celek.
(Rozhovor byl natočen 18. února, pozn. red.)
A může něco vyřešit právě institut Rady vlády? I váš ústav má přece připravovat analýzy a doporučení pro státní úřady, tak není to duplicita?
Rada vlády je instituce, kde jsou primárně ministři, kteří koordinují politiky jednotlivých resortů v oblasti duševního zdraví. Já jsem psychiatr a ten je jen součástí širšího pole, co zahrnuje duševní zdraví, takže to musí jít mezi resorty. Dává mi to logiku.
Skutečně významná část středoškoláků a mladých lidí strádá něčím, co předtím nebylo. A trendy, které to způsobují, působí dál. To jsme nezastavili.
Premiér Babiš řekl na tiskové konferenci, že předchozí vláda zničila reformu psychiatrické péče, kterou on za své druhé vlády připravil. Má pravdu?
Není to tak jednoduché. Byla tu snaha o humanizaci lůžkových zařízení v psychiatrických léčebnách, tedy o vytvoření systému komunitní péče. To se ale týká těch nejvážnějších pacientů s poruchami nálady, bipolárními afektivními poruchami apod. Něco z toho se povedlo, něco ne.
Jenomže v té době došlo k dramatickému zhoršení psychického zdraví celkově v populaci, to předtím nebylo. A teď nám strmě letí nahoru čísla lidí, kteří chtějí být léčeni. A to jsou jiné nemoci než ty, kvůli kterým se dělala původní reforma a na které jsou připraveny komunitní služby neboli nová Centra duševního zdraví.
To znamená, že takzvaný Národní akční plán duševního zdraví, který předminulá vláda připravila, potřebuje úplně předělat?
Jestli úplně, nebo značně, to je otázka. Ale každopádně musíme reagovat na ten trend, který je vysloveně nepříznivý. A opakuji, týká se jiného segmentu klientů, které musíme obsloužit. Hlavně dětí a dospívajících, kde čísla nových diagnóz letí nahoru.
A jaké jsou nové diagnózy?
Je to hraniční porucha osobnosti, emočně nestabilní porucha, sebepoškozování. Skutečně významná část středoškoláků a mladých lidí strádá něčím, co předtím nebylo. A trendy, které to způsobují, působí dál. To jsme nezastavili.