„Česká republika je ochotná přijmout daleko víc lidí, než je navrhováno v kvótách. Důrazně však chce mít právo žadatele odmítnout, nebo vrátit do země, odkud přišli. Mluvil jsem o tom s diplomaty v Bruselu,“ řekl Právu Zdechovský.

„V kuloárech reálně zaznívá, že je možné přijmout 7,5 tisíce lidí. Mezní číslo je 15 tisíc. Ale nelíbila se mi forma, kterou to ministr Dienstbier oznámil. Věci jsou v jednání a on vprostřed jednání to číslo vynesl. Tím výrazně zhoršil pozici pana (Milana) Chovance se dohodnout,“ dodal europoslanec pro Právo.

ČTĚTE TAKÉ
Česko by mělo pomoct. Klidně přijmeme až 15 tisíc uprchlíků, prohlásil Dienstbier
Nevěděl jsem, že má Dienstbier tak velký byt, odmítl Chovanec přijetí 15 tisíc uprchlíků

Připomněl tak středeční tiskovou konferenci ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), na které prohlásil, že Česko by mohlo přijmout mezi sedmi až 15 tisíci běženci.

Sobotka: Připraveni pomoci

Otázce, kolik uprchlíků může Česko přijmout, čelil ve čtvrtek ve Sněmovně i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při interpelaci poslance Petra Fialy (ODS). „Česká republika nabídla pomoc 1500 lidem,“ uvedl.

„Teď se vede debata o jiném návrhu. Evropská komise přišla s žádostí o pomoc 120 tisícům uprchlíků. A my vedeme stejnou bitvu, jako minule. Nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus. Ale jsme připraveni v řádu několika tisíc lidí poskytnout tuto pomoc. Ale žádné konkrétní číslo říkat nebudu, neboť ho nevím,“ řekl ve Sněmovně Sobotka.

Za odpověď ho ale zkritizoval šéf ODS. „Nějaké číslo bychom už mohli znát. Pan premiér řekl, že se to bude odvíjet od toho, co se stane v Evropské unii. Já jsem se ho ptal, jestli česká vláda ví, kolik uprchlíků jsme schopni přijmout. To přece vyplývá z nějakých našich kapacit a vláda musí být schopna odpovědi,“ vytkl mu Petr Fiala.

„Jestli pan ministr Dienstbier ví, že je ČR schopna přijmout až 15 tisíc lidí, tak by to měl vědět i pan premiér,“ podotkl Fiala. Premiér podle předsedy ODS pouze mlhavě naznačil, že by to mohlo být tolik uprchlíků, kolik ČR přijala za války na Balkáně. „Což může být až 18 tisíc,” zdůraznil Fiala.

Europoslanci vyšší počty potvrzují

O spekulacích diplomatů v Bruselu hovořil ve vysílání České televize i europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

„Z určitých informačních zdrojů vím, že Česká republika je připravená i k větším počtům (uprchlíků), než je těch 1500. Z toho soudím, že ČR není nesolidární zemí, ale je připravená se podílet, nicméně na zásadě dobrovolnosti. To já podporuji,“ uvedl.

Informace prý nevycházejí z Dienstbierovy tiskové konference. „Já nevycházím z toho, co říkal pan ministr Dienstbier. Ale z konzultací s odborníky z ministerstev zjišťuji, že naše připravenost je vyšší než 1500. Já věřím, že když se ukáže, že taková potřeba vyvstane, tak vláda tu kvótu zvýší,“ dodal Svoboda.

Europoslanec za TOP 09 a Starosty Stanislav Polčák Právu potvrdil, že i on v Bruselu slyšel, že Česko zřejmě přijme více uprchlíků než 1500. „Já jsem slyšel, že se Dienstbier v tom počtu strefil. Že to prý i ví. Ale je to zatím jedna paní povídala,“ řekl Právu Polčák.

Sám by vládu v rozhodnutí přijmout víc žadatelů o azyl podpořil. Podotkl, že by se jednalo o počet lidí, kteří by v Česku měli projít azylovým řízením. Neznamená to tedy prý nutně, že tolik lidí v Česku zůstane. Někteří totiž azyl nezískají, protože nesplní podmínky a budou vráceni do zemí, odkud přišli.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který má od české vlády mandát v EU kvóty odmítnout, informace europoslanců nepotvrdil. „O ničem takovém vláda nejednala. Zásadní je, že koncovou zemí pro většinu uprchlíků je Německo a nikdo v Evropě nám neřekl, jak někoho přijmout proti jeho vůli,“ napsal Právu v sms.

Výdaje až devět miliard

Zdechovský připomněl, že přijetí 7,5 tisíce uprchlíků bude pro Českou republiku znamenat velké náklady – podle jeho informací asi 6,5 až 9 miliard korun.

„To jsou odhadované náklady spojené s přesídlením a následnou procedurou spojenou s přijetím v ČR,“ řekl Právu. Jeden uprchlík prý vyjde státní kasu na dva milióny korun za rok. „To číslo je kvalifikovaný odhad zahrnující všechna opatření včetně převezení do ČR, platu a vybavení zařízení,“ dodal.

Připomněl, že problémy uprchlíků neskončí s jejich přijetím. „To vůbec nezaznívá. Nemůžeme do každého investovat dva milióny korun, aby nám po roce řekl, že půjde na Západ,“ řekl Právu.

Stejně jako česká vláda jsou i čeští europoslanci proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Pro rezoluci, která by na základě kvót přerozdělila mezi členské země EU 120 tisíc uprchlíků, zvedli ruku jen tři europoslanci za TOP 09 a hnutí Starostové: Polčák, Luděk NiedermayerJaromír Štětina.

V europarlamentu kvóty prošly

Evropský parlament však návrh ve čtvrtek dopoledne podpořil. Česko by tak podle něj mělo přijmout 2978 běženců. [celá zpráva]

„Jsem zklamán, že tak málo poslanců se postavilo proti kvótám. Pevně doufám, že vydrží pozice české vlády. Věřím, že ministr vnitra za ČR kvótu odmítne a že se v radě najde potřebná blokační menšina, aby to neprošlo,“ uvedl europoslanec Petr Mach (Svobodní).

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) jeho slova potvrdil. „Jednám se svými partnery z nejrůznějších zemí, abychom se soustředili na to ústřední. Abychom se zabývali důležitými věcmi a ne povinným rozmisťovacím mechanismem, který rozhodně není něco, co by vlnu migrantů zastavilo,“ uvedl.

Na otázku, kolik lidí by mohlo Česko přijmout, neodpověděl. „Čísla nás nezachrání,“ poznamenal.

O případném zavedení kvót pro přerozdělení uprchlíků by měli rozhodnout ministři vnitra EU. Víkendové jednání shodu nepřineslo, další rozhovory jsou naplánovány na úterý příští týden.