Navrhl to jen krátce poté, co brněnští zastupitelé schválili tzv. Deklaraci smíření, ve které se omlouvají za násilnosti spáchané při odsunu brněnských Němců v roce 1945.

„Přátelé, co kdybychom našim bývalým německy mluvícím spoluobčanům nabídli, aby některé z jejich příštích výročních setkání proběhlo v Brně třeba na výstavišti?“ napsal na svůj facebookový profil Macek, který se posledních Sudetoněmeckých dnů v Augsburgu sám účastnil.

Na dotaz Práva potvrdil, že svou nabídku myslel vážně. „Přál bych každému, aby osobně zažil uvolněnou atmosféru setkání tisíců našich sudetských krajanů, pracovitých a přátelských lidí se silnou vazbou k naší vlasti. Snad nám už brzy dojde, jak obrovský potenciál pro rozvoj českých a moravských regionů v sobě ukrývá tato skupina v Bavorsku,“ prohlásil Macek.

Pěkná vazba k Česku

Podle lidoveckého zastupitele mají členové landsmanšaftu velmi pěknou vazbu k Česku. „Nesetkal jsem se tam se žádnou touhou po odplatě, snad nejsilnější emoce je tam nostalgie. Obavy z nich snad padly poté, co vedení landsmanšaftu definitivně vyškrtlo ze svých materiálů zmínku o nějakých majetkových nárocích,“ vysvětlil.

Podle Macka je přirozené, že pokud si člověk někoho váží, pozve si ho i domů. „Oni se už skoro sedmdesát let schází za hranicemi a vzpomínají na svou starou vlast, tak proč by se nemohli pětadvacet let po pádu železné opony sejít i u nás,“ dodal Macek.

Odbojáři protestují

Předsedkyně brněnského Českého svazu bojovníků za svobodu Irena Matyášková byla z takového nápadu konsternována.

„Ať si něco takového vůbec nedovolují, to je něco strašného. My jsme byli zavření v koncentračních táborech, pamatujeme Kounicovy koleje, kde gestapo mučilo naše lidi. Já sama jsem koncentrační tábor zažila. Nikdy nic takového nedovolíme, my nezapomeneme! Bylo by dobře, aby se tito lidé přišli podívat do památníku v Kounicových kolejích, aby viděli, co se tu za války dělo,“ je razantně proti landsmanšaftu v Brně Matyášková.

Brněnští odbojáři už zveřejnili ostrý protest, kterým se vymezují vůči Deklaraci smíření. „Tato zcela bezprecedentní deklarace byla navržena a prosazena brněnskou radniční koalicí. Děkujeme těm členům Zastupitelstva města Brna, kteří se této akci postavili, a naopak kritizujeme a stydíme se za ty členy vedení města, kteří tuto deklaraci schválili,“ stojí v dokumentu.

„Nevidíme důvod se někdejším brněnským Němcům, kteří v minulosti způsobili tolik příkoří i utrpení českému národu, za cokoliv omlouvat,“ končí svoje stanovisko odbojáři.