Návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nástroj na zastropování zadlužování státu vyžaduje i EU. Zákon vedle toho omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.

Pokud zákon projde, měl by začít platit od ledna příštího roku.

Ke schválení ve Sněmovně bude vláda potřebovat i hlasy opozice. Návrh jsou ochotny podle dostupných informací podpořit TOP 09 a ODS. Ovšem požadavky TOP 09 jdou ještě k větší náročnosti pravidel.

Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Vykastrovaný návrh, tvrdí ODS

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček připomněl, že se kabinet chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu.

„Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu, aniž by začala dodržovat jeden z hlavních principů fiskálního paktu, tedy maximální limit strukturálního schodku rozpočtu.” Podle něj jde o „vykastrovanou a zeslabenou verzi” původního pravicového návrhu.

Opatření při překročení limitu

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které povedou v horizontu její střednědobé fiskální strategie k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

Zdravotní pojišťovny budou hospodařit se schodky pouze v případě, kdy budou schopny schodek uhradit z nejvýše 1/3 svých zůstatků z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.

Územní samosprávné celky schválí své rozpočty jako vyrovnané, přičemž jejich schodkové rozpočty budou přípustné jen v případě financování schodku návratnou finanční výpomocí či prostředky z minulých let.

Jiné cizí zdroje budou moci využívat jen v případě předfinancování projektů spolufinancovaných EU. Ostatní veřejné instituce nebudou moci přijímat nové dlouhodobé dluhové závazky s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných EU nebo např. závazků z plnění rozhodnutí soudu.  

Původně vláda předpokládala, že by finanční ústava mohla platit již od letošního roku.