Dryml si trest vyslechl za útok na lékaře záchranné služby, ke kterému došlo na začátku června 2013 u Vrchlabské nemocnice, které exsenátor šéfoval. Pro pacientku v akutním stavu tam přiletěl vrtulník, aby ji transportoval na specializované pracoviště. Přestože záchranáři přistáli na heliportu, Dryml se rozčiloval, že přílet vrtulníku nebyl včas oznámen, a tvrdil, že přistál na soukromém pozemku.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Přitom se dostal do rozepře s lékařem z posádky vrtulníku, který nebyl etnickým Čechem. Na lékaře se Dryml obořil, že „pokud má takový názor, ať se vrátí, nebo ať táhne, odkud přišel“.

Na stížnost neměl nárok

Drymlův výrok nejprve prověřovala policie jako podezření ze spáchání trestného činu, případ ale skončil jen v přestupkovém řízení a tehdejší senátor si vybral, aby kauzu posoudil disciplinární orgán Senátu. Ten mu uložil pokutu 20 tisíc korun, kterou následně v hlasování pléna senátoři potvrdili. Dryml se následně obrátil na ÚS s tím, že u něj došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

„Možnost volby mezi přestupkovým a disciplinárním řízením, kterou je poslanec a senátor na rozdíl od jiných občanů nadán, má dle ÚS odraz v soudním přezkumu rozhodnutí. Rozhodnutí komory parlamentu přijaté v disciplinárním řízení je projevem autonomie parlamentu, a nepodléhá tudíž kontrole ze strany soudní moci, včetně ÚS. Pokud si proto člen zákonodárného sboru dobrovolně zvolí k projednání disciplinární řízení, pak se nemůže dovolávat soudní ochrany,” konstatoval generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil

„Samozřejmě jinak by tomu bylo, pokud by se stejně jako jiní občané podrobil běžnému přestupkovému řízení,“ dodal k rozhodnutí.